Až dosud Čína, která měla ve svém vesmírném programu zpoždění za USA a Ruskem o desítky let, tyto kosmické velmoci jen doháněla. Včerejším úspěšným přistáním sondy Čchang-e 4, řízené speciálně vyslaným satelitem, se čínskému vesmírnému programu podařilo své vzory překonat.

Doposud totiž všechny sondy přistály na přivrácené straně Měsíce, odkud je možné přístroje řídit přímým signálem ze Země. „Je to poprvé, co se Čína pokusila o něco, o co se jiné vesmírné velmoci nepokusily,“ řekl britskému serveru BBC News astronom Jie Čchüan-č', působící v Kalifornském technologickém institutu.

Na palubě jsou i rostliny

Kromě zkoumání povrchu planety jsou na palubě sondy i rostliny – brambory a semena plevelu jménem huseníček rolní, který je jednou z nejméně náročných rostlin. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace. Sonda má na palubě také vajíčka bource morušového, jemuž Čína vděčí za jeden ze svých symbolů – hebvábí.

Úspěch mise, která už nyní přináší fotografie z míst, kam se zatím žádný přístroj vytvořený na zemi nedostal, je důležitý pro další ambice čínského kosmického programu.
Čína, která do vesmírného výzkumu mohutně investuje, chce vybudovat na oběžné dráze svoji vesmírnou stanici a z Měsíce přivézt na Zem vzorky tamních hornin. Přistání Číňanů na Měsíci je pak plánováno na rok 2030.

Je otázka, zda se do té doby podaří na Měsíc vrátit Američanům, kteří tam před padesáti lety vyslali 12 svých astronautů. Prezident Donald Trump chce, aby NASA uskutečnila let na Měsíc už v roce 2023, a pak plánuje vyslat Američany na Mars.