Kliknutím zvětšíte„Našli jsme fragmenty keramiky pravděpodobně až z jeho závěrečné fáze, to znamená z průběhu 12. století,“ uvedla Renata Tišerová. Do průzkumu se archeologové pustili proto, že se chystá rekonstrukce nádvoří a jeho hydroregulace. „Ze zákona je naše povinnost archeologicky zareagovat před zahájením stavby. Není možné, aby to jen někdo vyházel lopatou,“ dodala Tišerová.
Hrad Grabštejn stojí na skalnatém kopci nad obcí Chotyně nedaleko Hrádku nad Nisou a je velice oblíbeným místem turistických návštěv. Poprvé byl zmíněn v listině z roku 1286, archeologům se ale při nedávném průzkumu podařilo potvrdit, že toto místo bylo osídleno mnohem dříve.
„Potvrdili jsme existenci raně středověkého hradiště, které zde existovalo ještě před výstavbou středověkého hradu,“ vysvětlila Tišerová unikátnost zjištění.
Podle archeoložky lze jen odhadovat, jak hradiště konkrétně vypadalo. „Hmotu samotného hradiště bohužel prozkoumat nemůžeme, protože nám ho kryje stavba věže a části budovy, které se říká Ostrý roh, takže se k té části lokality dneska už bez nějakých razantních zásahů nemůžeme dostat,“ řekla Tišerová.
Hradiště bylo zřejmě umístěné na nejvyšším výchozu skalního podloží. „A po zániku raně středověkého hradiště někdy na přelomu 12. a 13. století pak došlo pravděpodobně k výstavbě středověkého hradu,“ doplnila.
Průzkum archeologům poodhalil i zvláštnost z 16. století, když byl gotický hrad přestavován na velkolepé renesanční sídlo. „Přímo tady na horním nádvoří byla lokální výroba cihel, které byly následně použité k výstavbě renesančních křídel, což je poměrně neobvyklá záležitost,“ uvedla Tišerová. Doplnila, že mnohem obvyklejší bývalo, že se cihly vozily už hotové z cihelen. Podle archeoložky bylo v tomto případě zřejmě výhodnější dovézt na hrad jen materiál a cihly vyrábět až tam.
Průzkum přinesl překvapení
Průzkum také potvrdil, že současné stavby národní kulturní památky jsou na původních základech jen částečně. „Jeden z paláců je vystavěn na vrcholně středověké hradbě, která původně kryla polohu hradu. Hradba byla pobořena a následně využita jako základové zdivo a na ní došlo k výstavbě novověkého zámku. A část staveb se nachází dnes již volně v prostoru, což jsme původně nepředpokládali. Bylo to pro nás zajímavé zjištění. Minimálně jedna stavba středověkého hradu se zcela vymyká půdorysu dnešního zámku,“ dodala Tišerová.
Archeologové nádvoří zkoumali tři měsíce, kvůli průzkumu a následné stavbě je omezen i prohlídkový okruh pro návštěvníky Grabštejna. „Za normálních okolností máme připravené dva okruhy, ty jsme museli kvůli probíhajícím pracím sloučit do jednoho. Návštěvníci tak uvidí interiéry a kapli sv. Barbory, která patří k nejkrásnějším prostorům hradu,“ řekl Deníku pracovník hradu Michal Kratochvíl. Dodal, že v letošní sezóně také zůstala pro veřejnost uzavřená věž hradu. „O víkendu máme otevřené také Veterinární muzeum a 28. srpna nás čekají noční prohlídky hradu,“ doplnil Kratochvíl.
Návštěvníci Grabštejna budou mít možnost se s výsledky archeologického průzkumu seznámit. Nalezené artefakty by se měly stát v roce 2023 součástí zdejší expozice. „I když terénní práce už skončila, nyní nás čeká práce v laboratoři, kde musíme ošetřit a konzervovat nalezené předměty. Aktuálně v lokalitě pracují odborníci s 3D skenerem, jehož data poslouží k vypracování 3D modelu a virtuální expozice, která bude na hradě v budoucnosti k vidění,“ nastínila Tišerová.
Grabštejn je národní kulturní památkou ve správě Národního památkového ústavu. Jeho posledními soukromými vlastníky byli Clam-Gallasové, kteří hrad získali v roce 1704. Postarali se o přestavbu dolního předhradí, kde vznikl Nový zámek. Po druhé světové válce převzal Grabštejn stát a až do roku 1989 v něm působila armáda. Dnes jí patří jen někdejší Nový zámek, hrad je přístupný veřejnosti.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
