Mexická národní autonomní univerzita se zabývá i aditivní výrobou, především 3D tiskem, a zkonstruovali zde také umělý lidský jícen, teď vyvíjejí žaludek. Modely orgánů vznikají proto, aby bylo možné simulovat fyziologické procesy jinde než v živém organismu. „Ukázalo se, že náš tomograf je pro vývoj modelů lidských orgánů zajímavý. Dokáže řešit úlohy, kde není možné použít klasický tomograf nebo rentgenové zařízení," řekl Vopálenský.

Snímání průchodu potravy jícnem k nim patří. Strava se jícnem posune díky peristaltické vlně, kterou v modelu zajišťuje soustava postupně nafukovaných a otevíraných komor. Otázkou bylo, zda je možné vůbec sledovat, jakým způsobem sousto jícnem putuje. Snímkování jiným zařízením nebylo dostatečně rychlé a přesné.

Pro zobrazení v Telči kromě tomografu posloužila i obyčejná dětská přesnídávka smíchaná se síranem barnatým, který funguje jako značkovací látka viditelná na snímcích. „Tím se umělý jícen přes trychtýř krmí, on posouvá sousto a během toho se snímkuje. Jenomže ten děj je velmi rychlý, takže i snímkování musí být rychlé. A to je přesně to, co umí náš tomograf," řekl Vopálenský. V prvních pokusech jeden snímek trval osmdesát milisekund. Ze snímků bylo možné složit celý pohyb sousta. „A při nejnovějším měření jsem byl schopen udělat snímkování rychlostí patnáct milisekund na jeden snímek, čili přes 60 snímků za sekundu," řekl Vopálenský.

Významným vylepšením zachyceného obrazu bylo i to, že telčský tomograf je schopen snímkovat objekt současně ze dvou směrů, což umožňuje trojrozměrné zobrazení. „Běžný tomograf má jednu optickou osu a pro tvoření 3D modelu se pořizuje sada snímků z různých úhlů otáčením předmětu nebo rentgenky a detektoru. Ale u nás jsem schopen vidět objekt v každém okamžiku ze dvou směrů, a to je obrovská přidaná hodnota, která nám umožní posunout charakterizaci jícnu zase někam dále. Tímto způsobem a touto rychlostí něco podobného pravděpodobně nikdo jiný neumí," řekl Vopálenský.

Trasování pomocí rentgenových snímků je podle něho běžné. Jeho metoda, kterou už zveřejnily odborné vědecké časopisy, je ale inovativní rychlostí a snímkováním dvěma kolmými směry. Vizualizace rychlého procesu by se mohla využívat například také pro zjišťování nasákavosti materiálů.

Centrum Telč je detašovaným pracovištěm Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd. Funguje od roku 2012 a pracuje v něm pětadvacet lidí. Pracoviště se mimo jiné zabývá studiem materiálů, konstrukcí a sídel, zejména historických. Vyvíjí také diagnostické přístroje.