Na výzkumu pracoval tým archeologů z Univerzit v Massachusetts a Texasu. Jde o unikátní objev. Vědci totiž dosud o tomto způsobu opravy kamenných cest nevěděli. Jde zároveň o první důkaz užití roztaveného železa Římany.

Mnoho pompejských ulic bylo vydlážděno kameny. Během průzkumu v roce 2014 pak archeologové zjistili, že kameny byly v některých silnicích kvůli častému namáhání různými povozy výrazně narušeny. Následně erodovaly a na cestách se tvořily koleje a hluboké díry. 

Položení nového povrchu či opravy ulic byl však drahý a časově náročný proces. Jednou z možností opravy byla kompletní náhrada jednotlivých kamenů. To však bylo velmi obtížné a drahé. Zároveň by tyto práce mohly blokovat důležité tepny města po celé měsíce.

Důmyslné řešení

Pro obyvatele města by to pak byl výrazný problém. "Výzkumy ukázaly, že frekventovaná doprava soustředěná v úzkých uličkách by mohla za pár desetiletí kamenný povrch ulic zcela zničit," napsali vědci. Pompejané tak vymysleli další možnost, jak ulice opravit. Šlo vskutku o důmyslnou a nekonvenční metodu. Železo, případně strusky s vysokým obsahem železa roztavili a hmotu pak vylévali mezi dlažební kostky, případně pod ně i na ně. "Tuto metodu aplikovali zejména na nejdůležitější městské tepny," uvádí Eric Poehler, profesor na univerzitě v Massachusetts.

Kromě roztaveného želena používali k zaplnění děr i menší kameny či keramiku. Tento způsob opravy byl výrazně rychlejší a levnější než položení nového povrchu. Jedno je však stále nejisté. "Jak Římané dostali zkapalněný železný materiál do ulic Pompejí, zůstává i nadále záhadou," napsali vědci.

Nutno dodat, že k potřebnému skupenství potřebovali zahřát železo na 1100 až 1600 stupňů Celsia, a to v závislosti na jeho typu. Podle výzkumníků těchto teplot římské pece dosáhnout mohly. 

Na mnoha místech také nalezli "železné kapky", a to v ulicích, které nevyžadovaly opravu. To prý naznačuje, že železo bylo párkrát při přepravě omylem rozlito. "Je pravděpodobné, že tuto práci vykonávali otroci. Římská města měla své otroky, kteří se starali o veřejná místa," dodává Poehler. 

Další analýzy se zaměří i na samotné železo. Nyní chtějí vědci zjistit, odkud je místní obyvatelé těžili. 

Starověké město Pompeje vzniklo někdy v 6. století před naším letopočtem a nacházelo se nedaleko dnešní Neapole. V roce 79 je však zničila sopka Vesuv. Erupce trvala nepřetržitě tři dny, v důsledku čehož bylo město pokryto vrstvou popela o výšce asi 6 metrů. Ten dokonale zakonzervoval tamní budovy i předměty. Pro archeology tak Pompeje představují jedinečný pohled na starořímskou kulturu.