Tým expertů z univerzity v britském Bristolu pod vedením profesorky Kate Robson Brownové začal kosti celkem 23 lidí, objevené v šesti truhlách starých více než tisíc let, zkoumat již v roce 2012. Jejich cílem bylo jednotlivé mrtvé identifikovat. Na truhlách totiž bylo popsáno hned osm anglických králů, jedna královna a dva biskupové, jejichž ostatky se uvnitř nacházely.

Jedna z těchto osob byla popsána latinskými výrazy, které v překladu znamenají „matka a žena králů Anglie“. Odborníci se proto domnívají, že se jedná právě o Emmu Normandskou. Jejím prvním mužem byl totiž anglický král Ethelred III. Jejich sňatek měl posloužit ke sjednocení Normanů a Angličanů proti hrozbě vikingských nájezdníků. Svému manželovi porodila vedle dcery Gody a syna Alfreda Aethelinga také dalšího chlapce, jenž později vládl Anglii jako král Eduard III. Vyznavač.

Po Ethelredově smrti v roce 1016 se pak znovu provdala, tentokrát za vikingského krále Anglie a Severské říše (dněšního Dánska, Norska a části Švédska) a jednu z nejvýznamnějších evropských osobností 11. století Knuta Velikého. S ním Emma Normandská zplodila další dvě děti. Syn Hardiknut se stal králem Dánska a Anglie, zatímco dcera Gunhilda řečená Dánská byla ženou německého krále a pozdějšího císaře Svaté říše římské Jindřicha III. Černého.

Stěhování ostatků

Když Emma v roce 1052 zemřela, byly její ostatky pohřbeny po boku jejího druhého manžela v katedrále Old Minster. Ta však byla roku 1093 zničena během invaze Normanů pod vedením Emmina prasynovce Viléma I. Dobyvatele.

Šest pohřebních truhlic s ostatky bylo později přesunuto do Winchesterské katedrály. K dalšímu promíchání lidských kostí došlo v průběhu anglické občanské války v první polovině 17. století, kdy parlamentaristé ostatky vysypali na podlahu katedrály.

Mluvčí katedrály Simon Barwood podle britského deníku Metro uvedl, že se podařilo částečně zrekonstruovat 23 lidských koster. Původně se přitom předpokládalo, že by v truhlách mohly být uloženy ostatky 15 lidí. „Možnost identifikovat pohlaví, věk a fyzické charakteristiky těchto jedinců vyústila v řadu fascinujících objevů. Včetně ostatků dospělé ženy, rozprostřených mezi několik truhel,“ uvedl Barwood.

Jedna z nejvýznamnějších osobností

„Není to zatím jisté, ale tyto kosti by měly patřit královně Emmě Normndské, dceři normanského vévody Richarda I. Byla významnou osobností období takzvané saské Anglie, její rodinné vazby sahají až k osobě Viléma I. Dobyvatele a přispívají tak k legitimitě jeho nároku na anglický trůn,“ vysvětuje Barwood.

Historici Emmu považují za jednu z nejvýznamnějších politických postav 11. století. Stala se například první anglickou královnou, která byla zvěčněna na portrétu. Během svého života se stala vůbec nejbohatší ženou v Anglii a mocnou majitelkou rozsáhlých území.

Překvapivý objev

V pohřebních truhlách se podařilo identifikovat také ostatky dvou chlapců ve věku mezi deseti a patnácti lety. Jejich totožnost je pro vědce naprostou záhadou a v historických archivech nejsou o jejich pohřbení žádné záznamy. Experti věří, že jsou „téměř jistě“ královského původu. Práce vědeckého týmu proto i nadále pokračují a ostatky z Winchesterské katedrály mohou vydat i další tajemství.

„Nemůžeme si být naprosto jistí totožností všech pohřbených osob, ale jasné je, že jde o velice významné pozůstatky,“ říká Robson Brownová. „Tyto objevy by mohly dokázat, že Winchesterská katedrála byla vůbec prvním královským mauzoleem na území Anglie,“ dodal Barwood.