Francouzsko-německý výsadkový modul Mascot, který k planetce Ryugu loni na podzim dopravila japonská sonda Hajabusa 2, učinil překvapivý objev: povrch planetky překvapivě nepokrývá žádný meziplanetární prach, byť planetka nemá atmosféru, která by ji před ním chránila.

Napadal prach dovnitř?

Většina vesmírných těles bez atmosféry je vystavena "bombardování" nejrůznějšími vesmírnými projektily, meteority, které nemohou v atmosféře shořet. Tyto miniaturní střely rozrušují jejich povrch a vytvářejí tenkou vrstvu prachu a nečistoty, jež pak celé těleso pokrývá - známe ji například z povrchu Měsíce i Marsu i z planetky Vesta v pásu asteroidů mezi drahami Marsu a Jupiteru, kterou v roce 2011 vyfotografovala sonda Dawn. Předpokládalo se proto, že obdobná vrstva prachu bude ležet i na Ryugu.

Černé díry stále skrývají řadu tajemství:

Když ale na asteroidu přistál loni v říjnu modul Mascot a pořídil ve vysokém rozlišení fotografie jeho povrchu, ukázalo se, že se na nich neobjevují žádné známky prachových částic, a to ani při rozlišení 100 mikrometrů, odpovídajícím zhruba tloušťce listu papíru. Vědci o tom informovali 23. srpna v odborném časopisu Science.

"Po několika desítkách milionů let existence planetky byste měli najít na jejím povrchu prach. Pokud tam není, pak byste měli vědět o nějakých geologických procesech, které toto těleso vyčistily," uvedl podle serveru Science News planetární vědec Ralf Jaumann z Německého leteckého centra v Berlíně.

Podle Jaumanna a jeho kolegů mohl prach na Ryugu napadat do větších porézních skal nebo se skrývá hluboko uvnitř planetky. Otřesy způsobené dopady meteoritů podle nich mohou zamíchat prachové částečky do větších povrchových hornin, nebo je "smést" do nitra asteroidu, kde nejsou vidět.

Vesmírný rozprašovač

Ryugu ale může svůj prach také rozprašovat do vesmíru, protože sluneční záření může zahřívat skryté ledové bloky, a tím uvolňovat těkavé plyny. Podobným způsobem se zřejmě zbavuje své prachové vrstvy obdobná planetka Bennu, což před nedávnem naznačily záběry ze sondy Nasir Osiris-Rex, která zkoumá tento asteroid od 3. prosince 2018 (na Zemi by se měla vrátit i se vzorky hornin v roce 2023). 

Podle Jaumanna je však tento scénář v případě Ryugu nepravděpodobný, protože podle pozorování japonské sondy Hajabusa 2 obsahuje Ryugu ve svých minerálech méně vody než Bennu.

"Existuje ještě jedno vysvětlení," tvrdí profesor planetárních věd a hlavní výzkumník projektu Osiris-Rex Dante Lauretta z Arizonské univerzity v Tucsonu. Podle něj mohou rozprašování částic do vesmíru způsobovat časté změny teplot na povrchu planetky Bennu, jak se její různé strany otáčejí, a tím se přibližují či vzdalují působení Slunce. V důsledku toho se mohou větší kusy skal na povrchu planetky lámat jako tenké sušenky a rozhazovat "drobky" do vesmíru. Pokud se něco podobného děje na Ryugu, pak by podle něj měly odlétávat částice prachu i z tohoto asteroidu. Sonda Hajabusa 2 ale není v současnosti v takové pozici, aby to zaznamenala. 

Lámání hornin by ale podle Lauretty mohlo mít i opačný dopad, tedy, že prachu na povrchu planetky přibude, místo aby ho ubylo. Odpověď na otázku, co se za jeho absencí skrývá, se tak můžeme dozvědět zřejmě až poté, co se sonda vrátí na Zemi se vzorky hornin z povrchové a podpovrchové vrstvy Ryugu. K tomu by mělo dojít koncem příštího roku.