Profesor Mike Parker Pearson z londýnské University College a jeho tým se zaměřili na přesnou polohu doleritových dolů v pohoří Preseli hills v hrabství Pembrokeshire na území Walesu. Odtud totiž zhruba 80 dvoutunových kamenných bloků pochází. A právě lokalita, kde doly leží, podle archeologů narušuje teorii o přepravě kamene po vodě.

Řeč přitom není o slavných trilitonech (dvojice svislých kamenů s jedním vodorovným na vrcholu), ovšem o menších blocích, které leží ve vnitřní části monumentu. „Ačkoli jsou menší než známé trilitony a často tak unikají pozornosti veřejnosti, stále měří na výšku okolo dvou metrů a váží zhruba stejně, jako osobní automobil,“ upozorňuje spoluautor studie Rob Ixler.

Manipulace s kameny

Pearsonův tým se v rámci výzkumu vypravil ke skalnímu útesu, který nese název Carn Goedog a kde se dolerit přirozeně formuje do podoby sloupovitých desek. Archeologům se podařilo identifikovat místo, odkud byly bloky použité k výstavbě Stonehenge odlamovány. Objevili zde řadu kamenných nástrojů klínovitého tvaru, které stavitelé zřejmě používali k odštěpení kusů desek.

Průzkum také u hranice skalního masivu odhalil umělou plošinu vyskládanou kameny. „Doleritové bloky mohly být na tuto plošinu ve svislé poloze posazeny a následně položeny na dřevěné saně, na kterých byly odtaženy pryč,“ říká profesor Colin Richards.

Příkop vykopaný v těsné blízkosti plošiny však podle archeologů naznačuje, že důl mohl být krátce po vytěžení kamenů pro Stonehenge uzavřen. Otázkou však zůstává, z jakého důvodu.

Původně se předpokládalo, že kameny pocházely z jižní části pohoří. Objev útesu Carn Goedog na severní straně Preseli hills však podle Ixera „naprosto mění“ pohled na to, jakým způsobem se kameny dostaly na své dnešní místo.

„Myšlenka byla taková, že je po jižním svahu svezli dolů do Milford Haven, odkud je po vodě dopravili až k Salisburské planině. Místo toho však nyní věříme, a zdá se to být víc než pravděpodobné, že byly přesouvány po zemi,“ uvedl archeolog, podle kterého trasa neolitických stavitelů mohla přibližně kopírovat dnešní silnici A40.

Původní monument

Výzkum Pearsonova týmu napovídá, že kameny použité k výstavbě Stonehenge mohly být v minulosti použity na vybudování jiného kamenného kruhu, který se mohl nacházet v blízkosti dolů. Ten pak byl zřejmě rozebrán a ze záhadných důvodů přesunut více než dvě stovky kilometrů na jihovýchod.

„Každý jiný neolitický monument na území Evropy byl postaven z kamenů, které nepocházely ze vzdálenosti větší než 16 kilometrů. Snažíme se proto zjistit, co bylo před pěti tisíci lety na pohoří Preseli hills tak zvláštní a jestli v okolí nestály významné kamenné kruhy ještě předtím, než byly přemístěny do Stonehenge,“ vysvětlil Pearson.

Radiokarbonová metoda datování podle Ixnera naznačuje, že tomu tak mohlo být. „Závěrem naší studie je, že by stálo za to hledat v okolí Preseli hills pozůstatky kamenných kruhů, kde se doleritové bloky ze Stonehenge mohly v minulosti nacházet,“ naznačuje archeolog.

Podotýká ale, že i kdyby se původní lokalitu, kde kamenné kvádry stály, podařilo odhalit, otázku způsobu přepravy se zřejmě nikdy plně zodpovědět nepodaří. „Nikdy Stonehenge plně neporozumíme. V tom je jeho krása,“ uzavírá Ixner.