Zatímco o působení gravitační síly Měsíce na zemský povrch toho víme díky oceánskému přílivu a odlivu dost, o skutečném vlivu měsíčního svitu je informací méně. Přitom právě svit úplňku inspiruje lidstvo od nepaměti, což víme nejen díky mnoha uměleckým dílům (Kdo by si v této souvislosti nevzpomněl na Dvořákovu Rusalku a její "Měsíčku na nebi hlubokém"?), ale i díky prastarým mýtům, které připisují lunární záři magickou moc. 

Sluneční světlo, které se v noci odráží od měsíčního povrchu a dopadá na Zemi, má na pozemský život opravdu vliv. A v mnoha případech větší, než bychom očekávali.

Zvířatům Měsíc určuje životní rytmus

Některá zvířata, zejména noční druhy, přizpůsobila lovecké aktivity svitu Měsíce. Pozoruhodné přitom je, že se to týká jak predátorů, tak jejich kořisti, což vede k různorodým vzorcům chování - některé druhy dravců za svitu Měsíce lépe vidí, a útočí tak i na kořist, která se jim jinak spíš vyhne (příkladem je třeba ostříž lesní, který umí při lunárním svitu lovit netopýry). Na druhé straně i zvířata, vystupující v potravním řetězci v roli kořisti a tedy nejslabšího článku, vědí, že být viděn znamená být ohrožený, a tak se za jasných měsíčních nocí skrývají víc, než když je pod mrakem nebo je Měsíc v jiné fázi. 

Měsíční záře je velmi důležitá také pro páření zvířat. "Měsíc výrazně ovlivňuje chování srnčí zvěře během říje. Pokud svítí začátkem srpna na obloze jasný úplněk, probíhá říje během dne poměrně klidně a zvěř je více aktivní v noci. "Pozoroval jsem, že bez ohledu na vrcholící říji jsou obzvláště starší srnci v této době mimořádně aktivní za ranního rozbřesku či večerního soumraku a dokonce i za úplné tmy. Pravděpodobně se v tomto čase cítí bezpečněji než při plném denním světle," napsal ve své knize Lov srnce vábením spisovatel a lovec Harling G. von Gert.

Také některé sovy jsou během úplňku aktivnější, a to jak při samotném páření, tak v předvádění pestrosti a kvality svého peří ostatním svého druhu. Podle jedné vědecké studie citované webem Mother Nature Network je peří výra velkého za jasných nocí viditelnější. Měsíční svit způsobuje také to, že sovy jsou "ukecanější" a častěji se dorozumívají houkáním.

Některé druhy jezevců zase naopak označují své území výměšky pachové žlázy častěji během novoluní, kdy se Měsíc nachází mezi Sluncem a Zemí, a je k ní proto přivrácen neosvětlenou stranou. Naopak během úplňku "značkují" méně (značkováním jezevec láká vhodný protějšek k páření). "Jediným vysvětlením tohoto rozdílu je v tom, že rituály páření jsou u jezevců velmi zdlouhavé, takže pářit se v jasu úplňku by mohlo být pro ně nebezpečné. Výsledkem je, že během jasných nocí bývají jezevci zalezlí a aktivnější jsou během jiných fází Měsíce," píše Mother Nature Network. 

Úplněk vnímají i bezobratlí

Na měsíční svit reagují i další živočišné druhy, včetně bezobratlých. Například mnoho druhů korálů se tře pouze během úplňku nebo za nocí, kdy má Měsíc k úplňku blízko, přičemž ke tření dochází většinou jen jednou nebo maximálně dvakrát do roka. Ovlivňují je sice i jiné faktory jako počasí nebo teplota vody, ale jasná noc je k úspěšnému průběhu tohoto aktu hodně důležitá.

Úplněk má vliv i na aktivitu larev mravkolva, které žijí zahrabané v sypkém materiálu (nejčastěji v jemném písku) a vytvářejí v něm nálevkovité pasti, jejichž sypké strany zabraňují úniku drobného hmyzu. Ukázalo se, že během úplňku tyto larvy vytvářejí své pasti hlubší a širší. Důvodem může být to, že za jasných měsíčních nocí se venku pohybuje více hmyzu, a larvy se tak připravují na větší příděl večeře.

Měsíc, rostliny a zemědělství

Také rostliny umí rozeznat, v jaké fázi se právě nachází onen tajemný souputník Země, a zařídit se podle toho. Známý je tím například chvojník (Ephedra foeminea), který podobně jako mystičtí vlkodlaci potřebuje svit úplňku k vlastnímu přežití. Chvojník vylučuje průsvitné kapky sladké šťávy, jimiž láká opylovače, přičemž k opylení je připraven vždy jen jednou za rok, a to za červencového úplňku.

Vědci ještě přesně nevědí, jak je možné, že rostlina "umí" rozeznávat a sledovat lunární cyklus, nicméně podle výzkumu, který v roce 2014 zveřejnily dvě švédské botaničky Catarina Rydinová a Kristine Bolinderová ze stockholmské univerzity, zde bezpochyby existuje souvislost. To, jak chvojník pozná, že na nebi svítí úplněk, není zatím jisté. Podle švédských botaniček je možné, že reaguje na intenzitu světla, ale v úvahu připadá také to, že rostlina rozezná změny v gravitačních silách. 

Na měsíční svit se v mnoha oblastech světa spoléhají samozřejmě také zemědělci, pro něž to byl noční zdroj světla dávno před vznikem umělého osvětlení. Stále je populární například takzvané zahradničení podle Měsíce, které uzpůsobuje výsadbu, očkování i roubování stromů měsíčním fázím, stejně jako následnou sklizeň a další péči o zahradu a rostliny. "Měsíc ovlivňuje proudění mízy a šťávy v rostlinách. Když dorůstá, stoupají vzhůru, čímž se posiluje tvorba listů, květů a plodů, a při výdechu naopak klesají, čímž se posiluje tvorba kořene," tvrdí se v této teorii.

Protože je Měsíc spjat s životem na Zemi tak úzce, je těžké přesně určit, co všechno ovlivňuje pouze měsíční svit a na co mají vliv i další faktory. Ale jeho význam pro život na Zemi je nepopiratelný. "Proč by o něm jinak vzniklo tolik písní?" uzavírá Mother Nature Network.