Třiatřicetiletý antropolog z univerzity ve státě Washington (WSU) Andrew Gillreath‑Brown narazil na „nástroj o velikosti pera“, když prováděl inventuru všech artefaktů v univerzitním archivu. Objev má podle WSU pro historiky „obrovský význam“, protože s pochopením významu tetování v domorodých kulturách jim až dosud pomáhaly výhradně starobylé kresby.

„O tetování dávných obyvatel amerického jihozápadu se příliš nemluví, protože nikdy nebyl dostatek důkazů, které by ho potvrzovaly,“ uvedl Gillreath‑Brown. „Tento tetovací nástroj nám poskytuje dosud neznámé informace o dávných jihozápadních kulturách.“

Vzrušující objev

Archeologové jsou přesvědčení, že tetování bylo v dávných dobách módní, zejména mezi některými náboženskými skupinami a bohatými lidmi, kteří ho používali na znamení svého sociálního statusu. Jakým způsobem se však tehdejší lidé tetovali je obtížné odhadnout, protože inkoustové kresby zůstávají na dochovaných mumiích jen vzácně.

Teprve nedávno objevili vědci z Velké Británie vůbec nejstarší tetování na světě, kterým si svá těla nechali ozdobit dva Egypťané, jejichž mumie pochází z období před pěti tisíci lety. Na zachovaných lidských ostatcích z území dnešních Spojených států však doposud žádná tetování objevena nebyla. „Proto je tento objev tak vzrušující,“ vysvětluje WSU.

„Když jsem nástroj poprvé vyndal z krabice a uvědomil si, k čemu mohl sloužit, byl jsem nadšený,“ svěřil se Gillreath‑Brown. „Zbytky tmavé tetovací látky zaschlé na hrotu nástroje okamžitě upoutaly mou pozornost a napověděly mi, že jde zřejmě o tetovací nástroj.“

Barva s obsahem uhlíku

„Pomůcka se skládá ze zhruba devíticentimetrové dřevěné rukojeti svázané listy juky, která drží dva souběžně umístěné kaktusové ostny, na špičce ušpiněné černou barvou,“ popsala unikátní objev univerzita. Gillreath‑Brown prozkoumal nástroj pod mikroskopem a dokonce s jeho replikou vytvořil na prasečí kůži pokusné tetování.

Pigment na hrotu tetovací „jehly“ podle vědce s největší pravděpodobností obsahuje uhlík, tedy prvek běžný i v současných barvách používaných ke zdobení pokožky.

Staronový objev má podle Gillreatha‑Browna „velký význam pro pochopení, jak fungovaly mezilidské vztahy a jak lidé dávali najevo svůj status v dávné minulosti v době, kdy hustota populace na jihozápadě stoupala“.