Japonští vědci prý nyní transplantovali buňky extrahované z kostry mamuta do myší tkáně. U ní pak zaznamenali pozitivní biologickou aktivitu. Buňky odebrali z 28 tisíc let starých pozůstatků samice mamuta, které dali jméno Juka. 

Ta byla objevena před devíti lety v sibiřském permafrostu. Zvíře, které zemřelo, když bylo asi sedm let staré, je jedním z nejlépe dochovaných mamutů na světě. Samice je nyní uchovávána ve speciálním boxu při teplotách pod bodem mrazu.

Mamuti bývali tři metry vysocí a vážili pět tun. Tudíž se málokdy stane, že jsou nalezeni "celí". Tenhle mamut byl však velmi mladý a malý, tudíž se u něj zachovaly i křehké části, jako je například ocas nebo chobot. 

Tkáně z kostí i svalů

Tým japonských vědců tak nyní mohl odebrat tkáně z kostí i svalů zvířete. Poté se výzkumníci zaměřili na zbytky buněčných jader, které se pokusili obnovit. Působením mrazu jsou totiž vážně poškozeny. Struktury buněčných jader poté byly injekčně vpraveny do myších vajíček. Při tomto pokusu zjistili, že je možné poškozené mamutí DNA do jisté míry opravit. 

"Naše výsledky nám ukazují, že část buněčných jader mamutů mají potenciál pro znovusestavení," uvedli vědci ve své studii publikované v odborném časopise Nature. I přes počáteční úspěch však výzkumníci nezpozorovali další buněčné dělení, které je nezbytné k vytvoření životaschopného vajíčka. Podle vědců se tak stalo pravděpodobně kvůli rozsáhlému poškození DNA v přenesených buněčných jádrech.

I přes počáteční neúspěch vidí vědci tuto metodu jako "významný krok směrem k návratu mamutů zpět na Zemi". "Až dosud se mnoho studií zaměřovalo pouze na analýzu fosilní DNA a ne na to, zda stále fungují," uvedl Kei Miyamoto, jeden z hlavních autorů agentuře AFP.

"Chceme náš výzkum posunout dále do stadia buněčného dělení," dodal. Podle něj je však před vědci ještě velmi dlouhá cesta. "Potřebujeme novou technologii a chceme vyzkoušet různé přístupy," uvedl pro AFP Miyamoto.

Vědci se pokouší tato prehistorická zvířata oživit již delší dobu. Na oživení mamutů rovněž pracují i Rusové i výzkumný tým Harvardské univerzity. Ten dokonce uvedl, že chce do konce roku 2020 umístit mamutí geny do embrya slona. Zatím však žádný z týmů nezaznamenal výrazný úspěch. 

Obří zvířata žila v Evropě, severní Americe a Asii stovky tisíc let. Většina populací pak vymřela před 14 tisíci až 10 tisíci lety. Poslední pevninská populace žila podle vědců na Sibiři před 9650 lety. Některé další druhy se však objevovaly ještě dalších 5000 let, kdy žily na sibiřských ostrovech. Ty se totiž po poslední době ledové od pevniny vlivem ústupu ledu odřízly. 

Může za vyhlazení mamutů člověk?

Poslední populace měla podle vědců žít na Wrangelově ostrově v Severním ledovém oceánu do doby před čtyřmi tisíci lety, tedy stále velmi dlouho před úsvitem lidské civilizace. Podle vědců definitivně vyhynuli v době stavby pyramid v egyptské Gíze. V tom, proč mamuti vymřeli, se vědci dodnes neshodnou. Jejich vyhubení může mít na svědomí člověk, kdy mamutí maso tvořilo značnou část jídelníčku.

Další teorie se přiklání k tomu, že tato zvířata vyhynula v souvislosti s celkovou globální změnou klimatu. Tehdy vymírala i řada dalších velkých savců. V minulosti bylo totiž nalezeno velké množství kostí mamutů, srstnatých nosorožců a dalších velkých zvířat. To svědčí o hromadném úhynu v krátkém časovém úseku.