V pátek na to upozornila Šárka Bukvajová z Národního muzea s tím, že nová zjištění mezinárodního týmu vědců mění pohled na evoluci zubů. A pozoruhodné je, že vycházejí ze starých artefaktů. „Díky novému výzkumu zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, vědci objevili zuby u čelistnatých obratlovců starých 409 milionů let, přičemž doposud se zuby u těchto živočichů nenašly – a předpokládalo se tedy, že je neměli,“ osvětlila Bukvajová, co se podařilo zjistit.

Ilustrační foto.
Mimořádné opatření na Kutnohorsku: Kvůli nákaze se vrací roušky i rozestupy

Nález z rukou Barranda

Cennými nalezišti společného předka dnešních žraloků a kostnatých ryb jsou lokality na Berounsku a na Praze-západ. Ze studovaných exemplářů Lenka Boučková z oddělení vnějších vztahů Národního muzea upozornila zejména na kousek pocházející ze sbírky legendárního paleontologa Joachima Barranda, který byl nalezen před 150 lety ve světlém prvohorním vápenci v lomech na jižním úpatí vrchu Zlatý Kůň u Koněprus. „Další byly před sto lety nalezeny ve tmavých vápencích v lomech v Černé rokli u Kosoře,“ uvedla Boučková.

Sto let skrývaný objev

Vědecká senzace měnící pohled na evoluci tedy nesouvisí s novými objevy, ale s novým pohledem na sbírkové předměty prohlížené snad tisíckrát několika generacemi… Pomohly nejmodernější zobrazovací metody včetně využití rentgenového synchrotronu ESRF ve francouzském Grenoblu, který odhalil skryté struktury zkamenělin: pomohl k vytvoření 3D modelů umožňujících odlišit kosti od horniny, která je obklopuje. A přišlo překvapení: uvnitř kamenů s lebkami evolučně nejstarších čelistnatců se ukrývaly zuby. Podle vědců lze tento pra-chrup považovat vlastně i za předobraz toho, co my, lidé, máme v ústech dnes.

Nepřišlo to ale hned. „Cesta zkoumání fosilií, která započala v depozitáři Národního muzea a vyvrcholila publikováním konečné studie, trvala dlouhých deset let,“ konstatovala Boučková. Vše začalo bádáním pracovníka Národního muzea Borise Ekrta, navázala práce Valérie Vaškaninové z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy – a dnes jde o prestižní výzkum se spoluprací mezinárodní skupiny odborníků. „Nová zjištění mění celé naše chápání původu zubů,“ uvedl profesor Univerzity v Uppsale Per E. Ahlberg, který vede pracoviště vědeckého týmu.

Pár zubů ze středních Čech znamená odbornou revoluci.Zdroj: Archiv Národního muzea