„Tento druh ‚zvířecí archeologie‘ by mohl otevřít zcela nové okno do minulosti,“ tvrdí vědci a dodávají, že práce archeologů již začíná přinášet své ovoce. Podařilo se jim například zjistit, že mezi vydrami převažují - stejně jako mezi lidmi - praváci.

Mořské vydry používají kameny jako nástroje, kterými rozbíjejí šnečí ulity, mušle, škeble a další pevné schránky mořských tvorů, kteří jim slouží jako potrava. Taková činnost však podle archeologů poškozuje i samotné kameny. „Vytváří výrazné archeologické stopy, někdy ještě výraznější než ty, které po sobě zanechali lidé,“ uvádí ve studii zveřejněné v magazínu Nature tým londýnského archeologa Michaela Haslama.

Neobvyklého způsobu poškození, které po sobě mořské vydry zanechávají, si během několikaletého zkoumání těchto živočichů na západním pobřeží USA všiml kanadský biolog a spoluautor studie Tim Tinker. „Jsou to nejničivější tvorové v přírodě s výjimkou člověka,“ uvedl biolog. „Neexistuje nic, co by dokázalo rozbít škebli, mořského ježka nebo šnečí ulitu takovou silou, jako mořská vydra.“

Mušle byly všude

Pro svůj výzkum si dvojice vědců, ke kterým se připojila ještě archeoložka z Planckova institutu Natalie Uominiová, zvolili oblast v okolí městečka Moss Landing v Kalifornii. V těchto místech se jim totiž podařilo objevit místo, kde do moře ústí propustky z nedaleké bažinaté oblasti a kolem kterého se tamní vydry často zdržují.

Zvířata navíc v těchto místech nemohou sbírat kameny z moře, protože jeho dno je bahnité. K dobývání potravy z pevných schránek a ulit proto využívají kameny, které v okolí odvodňovacích trubek v minulosti navršili lidé.

Odborníci proto začali kameny blíže zkoumat. Nejprve na nich neviděli nic zvláštního, potom si ale na některých místech všimli většího počtu rozbitých mušlí. „Nejprve jsme si pomysleli: ‚To je vtipné, někdo sem musel přijít a udělat si piknik.‘ Pak jsme si uvědomili, že jsou mušle úplně všude a v jejich blízkosti se nachází poškozené kameny,“ popsala pro CBC Uominiová. 

Tinker, který se svým týmem místo v minulosti zkoumal z biologického hlediska, byl podle CBC zaražený. „Během jedné hodiny bádání našli něco, co jsme my přehlíželi celá desetiletí,“ prohlásil. „To jen dokazuje, jak důležité je, aby se na práci podíleli odborníci z různých oborů.“

Zvířecí praváci

Vědci během své práce zjistili, že vydry využívají převážně ty strany kamenů, které směřují k vodní hladině. Díky působení mořské vody jsou totiž v těchto místech hladší a světlejší. Ještě zajímavější objev však přinesl průzkum samotných mušlí a jejich úlomků. Ukázalo se, že praskliny se většinou nachází na pravé straně schránky.

To Haslamův tým přivedlo k myšlence, že většina mořských vyder musí být praváci, stejně jako je tomu u lidí. „Při zkoumání pořízených videozáznamů jsme zjistili, že vydry před úderem drží svou potravu zcela precizním způsobem. Těsně předtím, než s ní udeří o kámen, ji mírně pootočí tak, aby samotný úder vedla pravá tlapa,“ vysvětlil Tinker.

Na pokraji vyhynutí

Zkoumáním podobných stop po činnosti mořských vyder z minulosti by mohlo výzkumníkům pomoci ke zjištění nových informací, jako například území, na kterém žily, než byly téměř vyhubeny kvůli obchodu s kožešinami na počátku 20. století. Mohlo by přinést i odpovědi na otázky, jakým způsobem se vyvíjel jídelníček těchto živočichů či v jaké době začali kamenné „nástroje“ používat.

Nový výzkum v neposlední řadě upravil také pohled biologů na chování vyder. Až doposud totiž předpokládali, že zvířata migrují tak často, že po sobě nezanechávají větší množství rozbitých schránek na jednom místě. V okolí Moss Landing jich však na jednom místě objevili více než 100 tisíc.