Novou studii, o které informovala CNN, publikoval Alzheimer’s and Demence: The Journal of the Alzheimer’s Association. Jedinečná byla velkým počtem respondentů, které odborníci vyšetřovali každé čtyři roky. „Sledováni pak byli až do vyššího věku, kde existuje větší náchylnost ke vzniku Alzheimerovy choroby,“ vysvětlila autorka studie Lindsay Farrerová, vedoucí biomedicínské genetiky na Boston University Biomedical Genetics.

Zkratka k Alzheimerově chorobě

Studie naznačila, že souvislost s vyšším cholesterolem a Alzheimerem je mnohem větší, než si odborníci doposud mysleli. U lidí od 35 do 50 let, kteří měli vysokou hladinu LDL cholesterolu a současně nižší hladinu HDL - tedy takzvaného 'hodného' - cholesterolu, bylo riziko pozdější diagnózy Alzheimerovy choroby mnohem vyšší.

Existují tři druhy cholesterolu:

• HDL cholesterol (tzv. 'hodný' cholesterol)
• LDL cholesterol (tzv. 'zlý' cholesterol)
• TGA cholesterol

„Prokázali jsme také, že souvislost mezi hladinami cholesterolu a glukózy a budoucím rizikem vzniku Alzheimera trvá mnohem déle, než se původně myslelo. Někdy i desetiletí,“ uvedla výzkumnice.

Pokud má tedy člověk zvýšené triglyceridy, které se podílejí na hladině celkového cholesterolu v krvi, například o 15 miligramů na decilitr, riziko vypuknutí Alzheimerovy choroby se u něj zvyšuje až o pět procent. „Vysoké triglyceridy u mladších lidí mohou spustit lavinu metabolických událostí, které časem zahájí procesy vedoucí ke vzniku nemoci,“ uvedla Farrerová, která je také profesorkou medicíny či neurologie na Lékařské fakultě Bostonské univerzity.

U starších věkových skupin odborníci propojení těchto faktorů ve větší míře nepozorovali, zřejmě proto, že senioři jsou kvůli cholesterolu razantněji a častěji léčeni. Právě u starších lidí, tedy u těch nad 51 let, pak vyšší riziko vzniku onemocnění měla na svědomí spíše vyšší hladina cukru. „Na každých patnáct bodů, o které se hladina cukru v krvi zvýšila, riziko Alzheimerovy choroby stouplo o 14,5 procenta,“ varovala Farrerová.

Tichý zabiják

Podle Richarda Isaacsona, ředitele Kliniky prevence Alzheimerovy choroby na Schmidt College Florida Atlantic University, nová studie naznačuje, že je třeba v boji proti zákeřné chorobě přitvrdit co nejdříve. „Vysoký cholesterol nemusí nutně nemoc způsobit, metaforicky však stiskne tlačítko rychlého posunu vpřed u patologie nemoci. Vysoký cholesterol, infarkty i další chronické nemoci spojené se stárnutím všechny začínají tiše, desítky let předtím, než se skutečně projeví. U Alzheimera tomu není jinak. Zaměřit se na něj včas je nejlepší recept na zdravé stárnutí,“ uvedl Isaacson. Odborník nebyl do původní studie zapojen.

Také Farrerová v tomto smyslu velmi doporučuje pravidelné prohlídky u lékaře, aby se případným tendencím ke vzniku Alzheimerovy choroby co nejdříve předešlo. „Hlavní poselství studie je, že i mladí lidé by si měli nechat změřit cholesterol a krevní cukr. Jedině tak lze odhalit případné problémy. Mnoho lidí se v tomto věku cítí být zdraví, pravidelná návštěva lékaře je ale v prevenci klíčová,“ upozornila.

Na co si dát pozor

Ze studie současně vyplývá doporučení, jak riziko vzniku Alzheimerovy nemoci zmírnit. Týká se právě ‚hodného‘ cholesterolu, odborně takzvaných lipoproteinů s vysokou hustotou (HDL). „Pokud lidé do 50 let tento cholesterol zvýší o 15 miligramů na decilitr, mohou snížit riziko vypuknutí Alzheimera až o 15,4 procenta. U starších lidí nad padesát let to může být až o 18 procent,“ nastínila Farrerová.

A jak se v praxi tento ‚hodný‘ cholesterol zvyšuje? Podle odborníků stačí intenzivněji cvičit, hlídat si tuky ve stravě a také cukry. V prvním případě je dobré se vyhnout nenasyceným mastným kyselinám, které vznikají například při smažení potravin. U cukru je dobré odstřihnout se od rafinovaných sacharidů, a například nahradit bílé pečivo celozrnným. Pomoci může také odstup od alkoholu a cigaret.

Jak zvýšit HDL cholesterol

• vynechat kouření
• omezit konzumaci alkoholu
• snížit tělesnou hmotnost (zejména při nadváze či obezitě)
• pravidelně se hýbat, cvičit
• upravit stravování (preferovat ryby, bílé maso, vynechat uzeniny, vnitřnosti, smažené jídlo)

Zdroj: Mayo Clinic