Novinku z dílny pardubických vědců poslední tři měsíce testují na sadech a polích Agrospolu Knínice na Hané. „Zatím z toho mám dobrý pocit. Doufám, že nám tento nový pomocník pomůže snížit náklady,“ řekl Deníku ředitel knínického agrárního družstva Ladislav Menšík.

Sám ví, že směrodatné výsledky z práce s novinkou bude mít až třeba za rok. Už teď ale doufá, že senzory, které z dálky vypadají spíše jako okrasa s typickými hanáckými prvky, budou mít vliv na celý zemědělský sektor. „A to nejenom z po pohledu závlahy, ale také nám napoví, kdy a jak je potřeba aplikovat hnojiva či pesticidy,“ uvedl ředitel.

České detekční trubičky jsou schopné velmi přesně odhalit přítomnost bojových látek.
Čeští chemici patří ke špičce v NATO. V práci jim pomáhají i nenápadné trubičky

Pomoc, jakou má novinka poskytnout, je teď potřeba snad víc než kdy dřív. Začátek letošního roku byl totiž abnormálně teplý a skoupý na zemní vláhu.

„V určitých lokalitách máme nyní deficit od 20 do 60 milimetrů vláhy v povrchu půdy. V některých oblastech severovýchodních Čech pak tato vláha prakticky chybí,“ informoval bioklimatolog Miroslav Trnka ze serveru Intersucho.

Ani vyhlídky dalších dní pak nejsou pro zemědělce příznivé. „Je otázka, kolik srážek přinese nadcházející víkend. Dva ze tří modelů nám říkají, že se počet srážek nenaplní a to by mohlo ohrozit například úrodu obilovin. Pokud bude pokračovat sucho dál, zemědělci očekávají až pětinový pokles výnosů,” upozornil Trnka.

Za současným nedostatkem vláhy bioklimatolog vidí nejen loňský teplý podzim, ale i abnormálně teplou zimu s minimem sněhu a mimořádně suchý březen.

Levný a ekologický 

Pardubickým vědcům ale tak toto období alespoň umožní senzory pořádně otestovat. Novinku, jež v budoucnu pomůže zemědělcům efektivně řídit závlahu, si chtějí nechat patentovat. Na projektu spolupracují i se Západočeskou univerzitou v Plzni. 

Usazování reaktorové nádoby VR-2
V Praze je další jaderný reaktor. Obejde se bez ruského paliva

„Naše chytré senzory umí měřit různé parametry v několika hloubkách půdy. K senzoru se připojí komunikační jednotka, která data o stavu zeminy přenáší na cloudové uložiště, kde je lze analyzovat. Díky tomu je možné monitorovat stav zeminy v čase pro zavlažované systémy, optimalizovat dávkování vody a ovlivnit velikost úrody,“ vysvětlil Tomáš Syrový z Katedry polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice.

Vše má být navíc levné a ekologické. „Jako nosiče pro senzory používáme přírodní materiály, zároveň není použit žádný kov. Za pouhou jednu hodinu lze natisknout stovky až tisíce senzorů,” dodal Syrový.