Oči mohou na člověka prozradit mnohé. Jednou takovou věcí je podle nejnovější studie to, zda lidem v pozdějších letech hrozí vypuknutí demence. Skupina vědců z britské Univerzity v Loughborough se zabývala ztrátou zrakové citlivosti a její souvislostí s rozvinutím postupné ztráty vyšších mozkových funkcí. Svá zjištění tento týden popsala v článku na serveru Science Alert.
Výzkumníci při dlouhodobé studii pracovali s 8623 zdravými lidmi z anglického Norfolku, respondenty sledovali mnoho let. Na počátku výzkumu účastníky požádali, aby na sobě provedli test zrakové citlivosti. „Museli stisknout tlačítko, jakmile v poli pohybujících se bodů rozeznali trojúhelník,“ popsala charakter testu vedoucí výzkumu a profesorka biologické psychologie na Univerzitě v Loughborough Eef Hogervorstová, která na studii spolupracovala s Ahmetem Begdem, Thomem Wilcocksonem a Carol Brayneovou.
Na konci výzkumu se ukázalo, že se mozková choroba rozvinula u 537 účastníků. Lidé, u kterých později demence propukla, podle výsledků studie zaznamenali trojúhelník na obrazovce mnohem později než zdraví respondenti, a to až dvanáct let před svou konečnou diagnózou.
Test zraku odhalí demenci dřív než test paměti
Výsledky zkoumání publikované v United States National Library of Medicine naznačují, že problémy se zrakem jsou skutečně časným indikátorem kognitivního, tedy poznávacího poklesu. „Toxické senilní plaky spojené s Alzheimerovou chorobou totiž mohou nejprve postihnout oblasti mozku propojené s viděním, přičemž části mozku navázané na paměť se poškodí, jak nemoc postupuje. Testy zraku tak mohou najít nedostatky dříve než testy paměti,“ tvrdí vědci.
Demence vs. Alzheimerova choroba
Demence je získaná a postupná ztráta vyšších mozkových funkcí, která je způsobena nemocí a trvá nejméně šest měsíců. Mohou při ní být narušeny kognitivní funkce, jako jsou paměť a schopnost učení či porozumění, řeč a orientace, ale i schopnost abstraktního myšlení či sociální dovednosti. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Obojí nemocnému působí zhoršování různých funkcí mozku. Změny jsou nevratné.
Zdroj: NZIP
Alzheimerova choroba podle výzkumníků ovlivňuje hned několik aspektů vizuálního zpracování. Patří mezi ně schopnost vidět obrysy objektů, tedy kontrastní citlivost, a také schopnost rozlišovat mezi některými barvami. V rané fázi demence mají lidé například ovlivněnou schopnost vidět modrozelené spektrum.
Dalším časným příznakem nemoci je takzvaný deficit v omezené kontrole očních pohybů, kdy se zdá, že rušivé podněty udrží pozornost nemocného snadněji. „Lidé s Alzheimerovou chorobou mají potíže ignorovat rušivé podněty, což se může projevit jako velký problém při kontrole pohybu očí a zvyšovat například riziko dopravních nehod,“ upřesnili experti.
Za špatné rozpoznávání tváří mohou oční pohyby
Autoři studie také získali důkazy pro tvrzení, že lidé s demencí mají tendenci neefektivně zpracovávat tváře. Právě neschopnost rozpoznat lidi, které člověk v nedávné době potkal, je jedním z raných rysů onemocnění demencí. Podle britské vědecké skupiny však tento problém souvisí spíše s neúčinným pohybem očí u nových tváří, než s čistou poruchou paměti, jak se dříve myslelo.
„Nemocní nesledují obvyklý vzorec skenování obličeje osoby, se kterou mluví. Zdraví lidé si tvář prohlížejí od očí, přes nos až po ústa. Dělají to proto, aby si obličej otiskli do paměti a zapamatovali si ho na později. Lidé s demencí se naopak někdy mohou zdát ztracení, protože záměrně nepohybují očima, aby skenovali prostředí, včetně tváří lidí. Nedokážou si tak dostatečně vtisknout rysy obličeje druhého,“ vysvětlila Hogervorstová.
Častější čtení zlepšuje paměť
Souvisí-li zraková citlivost s výkonností paměti, pomáhá častější pohyb očí paměť také zlepšit? V této otázce se předchozí výzkumy různí. „Některé studie ale zjistily, že pohyb očí skutečně může zlepšit paměť. I naše dřívější studie naznačila, že lidé, kteří více sledují televizi a více čtou, mají lepší paměť a menší riziko demence než ti, kteří tyto aktivity neprovádějí. Když se díváme na televizi nebo čteme, naše oči kmitají po stránce a televizní obrazovce tam a zpět,“ upřesnila Hogervorstová.
V jiných studiích bylo zjištěno, že rychlé pohyby očí zleva doprava a zprava doleva zlepšují také autobiografickou paměť, tedy schopnost vybavit si s přibývajícími lety náš životní příběh.
Podle vědců jsou tyto souvislosti vzrušujícím zjištěním. Ačkoli se v současné době netestuje žádná léčba problémů s pamětí pomocí záměrných pohybů očí, mohly by nové poznatky pomoci k dřívější diagnostice mozkového onemocnění. „Kombinace testů vizuálního zpracování s jinými neuropsychologickými testy by mohla výrazně zlepšit identifikaci budoucího rizika demence. Současné technologie ke sledování pohybu očí jsou ale drahé a práce s nimi vyžaduje náročná školení, takže není možné diagnostikovat jinde než v laboratoři. Situaci by vyřešil vývoj levnějších a snadno použitelných ‚eye-trackerů’ (zařízení na sledování pohybu očí, pozn. red.),“ navrhují vědci.
Oční prevence může demenci zpomalit
V ideálním případě by se tak včasné řešení potíží se zrakem mohlo stát klíčovou strategií při zmírňování kognitivního poklesu a snižování rizika demence. Naznačují to i zjištění vědců z univerzity v americkém Michiganu, kteří loni zkoumali podobnou problematiku. Také oni díky studii se třemi tisíci účastníků zjistili, že starší lidé s očními problémy trpí vyšším rizikem vzniku demence.
Neléčenou ztrátu zraku jako rizikový faktor pro vznik Alzheimerovy nemoci vnímá také recenzovaný medicínský týdeník The Lancet. Jeho komise pro demenci se nedávno podívala na četné studie s údaji od dohromady několika milionů účastníků a našla značné důkazy, které tento předpoklad potvrzují. „Jedna analýza například zjistila, že šedý zákal a poškození sítnice způsobené cukrovkou mají velmi silné spojení s demencí. Další studie zase tvrdí, že riziko demence přímo snižuje léčba šedého zákalu,“ popsala vedoucí komise a profesorka psychiatrie starších lidí na University College London Gill Livingstonová.
Nejrizikovější faktory demence:
• vyšší věk
• vysoký krevní tlak
• nízká úroveň vzdělání
• vysoká hladina cholesterolu
• mužské pohlaví
• deprivace projevující se nejčastěji citovým strádáním
• cukrovka v rodinné anamnéze
• deprese v rodinné anamnéze
• mrtvice v rodinné anamnéze
• demence v rodinné anamnéze
Právě úspěšná léčba šedého zákalu může v boji proti projevům demence pomoci i podle předsedy oftalmologického oddělení Torontské univerzity Petera Kertese. „Nezřídka se setkáváme s pacienty s kognitivní poruchou, kteří mají významnou kataraktu (šedý zákal, pozn. red.). Po operaci se jejich poznávací porucha výrazně zlepšuje, a lepší se tím i kvalita jejich života,“ nastínil v rozhovoru pro server CBC Kertes.
Kromě samotné kontroly zraku mohou lidé pomoci oddálit možný příchod Alzheimerovy choroby a dalších nemocí i jinými způsoby. Podle komise pro demenci jako prevence funguje kognitivně stimulující zaměstnání nebo koníčky, a to nejen v mladém, ale i ve středním věku.
„Lidé mají mylnou představu, že pokud budeme žít dostatečně dlouho, všichni onemocníme demencí. To není pravda. Vysoká poznávací stimulace zvyšuje naši kognitivní rezervu, tedy schopnost pokračovat v normálním fungování navzdory neviditelným změnám v našem mozku,“ vysvětlil pro server CBC předseda pro pedagogický výzkum zdravotnických věd na McMasterově univerzitě Anthony Levinson.
Mezi další aktivity, které posilují a udržují mozkové funkce, patří již zmíněné čtení, psaní, hra na hudební nástroje a účast na konverzacích. Ne každá technika prevence demence přitom vyžaduje výraznou změnu životního stylu. „Zatímco některé změny, jako je dieta a cvičení, mohou být obtížnější, akce tak jednoduché, jako je kontrola vašeho zraku či sluchu, dělají velký rozdíl,“ dodal Levinson.
