Družice Terra amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) nedávno nad Mexickým zálivem poblíž západního pobřeží Floridy pořídila snímky pozoruhodného nebeského jevu. V hustých oblacích zpozorovala obří díry. Díky svým rozměrům jsou viditelné z vesmíru i povrchu Země, a to pouhým lidským okem. Proto se někteří domnívají, že je vytvořily mimozemské létající talíře nebo jiné anomálie.

Ve skutečnosti ale existuje mnohem jednodušší vysvětlení založené na vědeckém výzkumu. Ačkoliv se jedná o neobvyklý jev, není pro vědce novinkou, jelikož jej pozorují již od 40. let minulého století. Experti NASA uvedli, že úkazy jsou takzvanými děravými oblaky, latinsky pojmenovanými cavum, které vznikají kvůli lidem.

Nebe nad Spojenými státy americkými rozzářila ohnivá koule:

Tým vědců z University Corporation for Atmospheric Research ve studiích publikovaných v letech 2010 a 2011 zjistil, že příčinou vzniku děr jsou letadla prolétající skrz skupinu smíšených vodních oblaků středního patra nazývanou vysoká kupa (latinsky altocumulus), která se vyskytuje ve výšce asi tři až sedm kilometrů, tedy mnohem výš než dešťové mraky.

Tvar ovlivňuje úhel průletu

Podle dřívějších analýz výzkumníci zjistili, že tvar děr ovlivňuje to, jakým způsobem letoun jakéhokoliv typu proletí oblaky. Pod ostrým úhlem vznikají velké kruhové otvory, zatímco při tupém úhlu se vyskytují podlouhlé kanálové mraky. Na snímku pořízeném agenturou NASA lze vidět oba druhy.

Děravé oblaky vznikají kvůli lidem:

| Video: Youtube

Vědci zvládnou vysvětlit i to, jak letadlo mraky mění. „Jev se vyskytuje v oblačnosti obsahující přechlazenou vodu, což jsou kapky vody v teplotách pod bodem mrazu, které však nezmrznou,“ vysvětlili v Meteorologickém slovníku odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Podle odborníků z NASA zde teploty dosahují až minus patnácti stupňů Celsia. „Oblaka neobsahují částice prachu, sporů hub, pylu nebo bakterií, které jsou nutné pro tvorbu ledových krystalků,“ napsali.

Znáte vesmírné rekordy? Některé jsou opravdu dechberoucí:

Vše může změnit vzduch proudící kolem křídel a vrtulí letounů, který ochladí okolní vodní páru až o dvacet stupňů. Následně kapky zmrznou a začnou padat k zemi. Tím se vytvoří srážkové pruhy zvané virga, které se však vypaří nebo vysublimují ještě před dopadem. Následkem toho v oblacích zůstávají díry, a až po určité době se opět zacelí.

Vědci dodali, že mezi další faktory ovlivňující tvar oblak cavum patří i hustota oblačnosti, teplota vzduchu a rychlost větru. Také zjistili, že tento jev může vznikat přirozeně, když se určité oblasti atmosféry ochladí, ale je to velmi vzácné.

Pozorování v Česku

Jedinečný nebeský úkaz je možné pozorovat i v České republice. „Mrak tohoto typu resp. jeho pozorování se u nás vyskytuje poměrně vzácně, obvykle je to několik málo hlášení za rok za celém území ČR,“ uvedl pro Deník meteorolog Radek Tomšů z ČHMÚ. „Jedná se o poměrně náhodnou situaci, která vyžaduje specifické podmínky v atmosféře, aby při průletu letadla oblačností došlo zjednodušené řečeno k domino efektu a vypaření částeček vody a vzniku ledových krystalků,“ upřesnil Tomšů. Dodal, že jev je možné vidět v jakémkoliv ročním období.

V minulosti na Facebooku zveřejnili snímky děravých oblaků zachycených nad Českem, které spatřili lidé. Také v komunitních facebookových skupinách amatérských meteorologů je možné najít několik fotografií fascinujících abnormalit.

Další pozoruhodné jevy na obloze

Letos budou v Česku k vidění i jiné úžasné nebeské jevy. Podle Jana Jurčáka z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky budou skvělé podmínky pro spatření polární záře. Viditelné má být i zatmění Měsíce.

Podívejte se, co vše lze v roce 2024 pozorovat na českém nebi:

Po celém světě během posledních měsíců lidé nad svými hlavami spatřili různé zajímavé úkazy. Například nad Berlínem explodoval vzácný meteorit. V prosinci astronauti Evropské kosmické agentury zachytili nadoblačný blesk přezdívaný rudý skřítek. A na podzim loňského roku Ameriku okouzlilo prstencové zatmění Měsíce. Podivné záblesky na obloze se objevily i před tragickým zemětřesením v Maroku.