Robin Williams ve filmu Andrew – člen naší rodiny z roku 1999 ztvárnil postavu vyspělého robota, který se stal nejlepším přítelem všech členů domácnosti. Pro ratolesti byl osobou, které mohly důvěřovat, snad i víc než rodičům. Tehdejší produkce pravděpodobně netušila, že o zhruba 25 let později se jejich science fiction dílo stane do jisté míry skutečností. Nová studie totiž ukázala, že současné děti ve věku od tří do šesti let víc věří strojům než lidem.

Genová terapie pomohla dítěti navrátit sluch:

Vědci rozdělili 111 dětí do tří skupin, ve kterých promítali videa s pravdomluvným člověkem i robotem, případně jeden z agentů označoval známé i neznámé předměty chybně, tedy talíř popsal jako lžíci. Tímto způsobem mohli výzkumníci manipulovat s pocitem, komu mají předškoláci věřit, a rovněž mohli porovnat preference důvěry.

Podle očekávání děti víc věřily těm vystupujícím, kteří se ukázali být pravdomluvnější. Pokud však v předávání informací byli lidé i roboti stejně spolehliví, děti se na názvy nových předmětů častěji dotazovaly technologií, spíš jejich odpovědi přijímaly za správné, a taky jim víc důvěřovaly.

Diskuze, zda by lidé měli věřit robotům, probíhají již mnoho let:

| Video: Youtube

„Chybování u člověka považovaly za záměrné, zatímco u stroje nikoliv,“ sdělila autorka studie Rebecca Stowerová z Královského technologického institutu ve Stockholmu.

Překvapením pro experty bylo, že děti si dokonce častěji vybraly robota za důvěrníka, kterému by se svěřily s tajemstvím. Rovněž by jej víc preferovaly jako kamaráda nebo učitele.

Podle Science Alert vědci poznamenali, že v odpovědích byly i individuální rozdíly závislé na věku dětí. Člověku víc důvěřovali starší jedinci než ti mladší. Jenže pouze v případech, když se robot ukázal být nespolehlivý.

Pomoc ve vzdělávání

Tým odborníků chtěl zjistit, jak děti dokáží vnímat informace, které dostávají od technologií a lidí. V současnosti totiž člověk čelí velkému informačnímu náporu.

„Výzkum naznačil, že předškoláci odděleně vnímají spolehlivost robota a potřebu jej mít jako partnera v sociální interakci,“ uvedla Stowerová.

Lidé brzy budou ještě blíž technologiím:

Výzkumníci se však nedotazovali, proč děti považují stroje za důvěryhodnější zdroje. Pro přesnější informace by totiž bylo nutné provést živé interakce sledovaných dětí s roboty i lidmi, jelikož osobní kontakt může mít odlišný vliv než sledování videa.

„Je lepší, že otázka co přesně je na robotovi atraktivní, zůstává otevřenou,“ napsala Stowerová ve studii zveřejněné v odborném časopise Computers in Human Behavior.

Odborníci se však domnívají, že výzkum může být užitečný ve vzdělávání, jelikož studenti jsou stále v těsnějším kontaktu s novými technologiemi.

Starší studie

Podobný výzkum provedli loni i experti ze Singapurské univerzity technologií a designu, zde však využili člověka a vytvořeného sociálního robota pro interakci s dětmi. I v tomto případě jedinci do věku pěti let víc důvěřovali pravdomluvnějším subjektům. Nové informace pak bez preferencí přijali od spolehlivých strojů i lidí.

Umělá inteligence má pomoci lidem:

Studie asijských vědců podle serveru Neuroscience News taky ukázala, že mladší děti spíš přijaly informace od chybujícího člověka než robota. Starší ratolesti však odmítaly informace od nespolehlivých informátorů bez rozdílu.

Experti výzkumem chtěli zjistit, jak se u nejmladších lidí vyvíjí důvěra a sociální učení, když jsou obklopení lidmi i moderními technologiemi.