Dospívání plné nenávisti zažívá každý druhý adolescent, tvrdí vědci

„V hromadném chatu mi dali přezdívku buzna. Nemysleli to zle. Brali to jako srandu. Já už tolik ne,“ svěřil se dvaadvacetiletý Václav z Brněnska, který si vzhledem k citlivosti tématu přál zůstat v anonymitě. Redakce však jeho totožnost zná. Václav se tímto způsobem střetl s pojmem zvaným kybernenávist. Stejně jako dalších šedesát procent dospívajících v České republice.

Během covidu se objevily nové formy kyberšikany. Je nutná lepší ochrana dat

Vyplývá to z výsledků výzkumu skupiny vědců z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Data odborníci sbírali ve více než třech tisících rodinách po celé republice. Dospívající se podle výsledků výzkumu nejčastěji s kybernenávistí setkali jako přihlížející – svědci.

„Naše zjištění ukazují, že až devětapadesát procent českých dospívajících ve věku jedenáct a šestnáct let se setkalo s kybernenávistnými obsahy. Nejčastěji tomu bylo ve skupině patnácti a šestnáctiletých dospívajících. Pro většinu z nich to bylo neúmyslné vystavení, které pro ně mělo negativní emocionální dopad,“ uvedla autorka výzkumné zprávy Marie Bedrošová.

Kybernenávist je definována jako nenávistný a předpojatý obsah zveřejněný prostřednictvím internetu nebo jiných informačních a komunikačních technologií. Nenávistný obsah se nejčastěji týká sexuální orientace, náboženského vyznání, etnického původu, rasy nebo národnosti.

„Necelých šestnáct procent dospívajících uvedlo, že se stalo obětí kybernenávistného útoku. Nejčastěji se jednalo o útoky na jejich sexuální orientaci. Méně časté byly útoky kvůli jejich rase, etnicitě, národnosti nebo náboženství,“ doplnila Bedrošová.

Ředitelka linky důvěry Hana Regnerová: Kvůli kyberšikaně děti volají častěji

V tento moment se kybernenávist začíná prolínat s kyberšikanou. Čili šikanování jiného člověka pomocí internetu, mobilních telefonů, a podobně. Například vydírání, ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování. To vše před zraky celého internetu. „Nejčastěji se projevuje zasíláním urážlivých a zastrašujících zpráv nebo pomluv, odhalování cizího tajemství, vydírání pomocí mobilu nebo internetu a další,“ píše se na webu republikové policie.

Zlý internet

Kybernenávist a kyberšikana přitom mohou mít zcela zásadní dopad na další vývoj adolescenta. A to i v případě, že kybernenávist nebyla cílená přímo na ně. „Pouze deset procent dospívajících se po vystavení nenávistnému obsahu vůbec netrápila. Dvě třetiny dospívajících se touto zkušeností trápily alespoň trochu nebo dost. Pětina dospívajících pak uvedla, že se po vystavení kybernenávisti trápila opravdu hodně,“ vylíčila Bedrošová.

Jak zabránit kyberšikaně u dětí? Dodržujte některá pravidla

V případě nepřetržité šikany pak bývají dopady mnohem, mnohem horší. Když se děti stanou obětmi kyberšikany, často to může vést ke změnám v jejich dosavadních zvycích a chování. Zároveň si budují nedůvěru vůči okolí a přichází o schopnost navazovat nové kontakty.

Kyberšikanu rovněž provází pokles školní výkonnosti, ale i záškoláctví a absence ve škole. „Následkem kyberšikany nezřídka bývají i sebevražedné myšlenky, dlouhotrvající depresivní stavy apod. Kyberšikana může způsobit také duševní nestabilitu oběti. Bylo zaznamenáno množství případů, kdy děti, dospívající nebo i mladí dospělí byli v reakci na kyberšikanu dohnáni k sebevraždě nebo násilnému činu,“ napsala pro web E-Bezpečí Jana Gajdošová z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.