Mouchy černé jsou už nyní užitečné jako zemědělské krmivo a hnojivo. Zejména majitelé živočichů v teráriích používají jejich larvy jako potravu pro své mazlíčky. Australští vědci však přišli s nápadem, jak hmyz vyskytující se po celém světě kromě Antarktidy ještě lépe využít. Udělají z nich požírače rozličných druhů lidského odpadu.
Vědecký tým z Macquarie University v Sydney ve studii zveřejněné v odborném časopise Communications Biology uvedl, že genetickou úpravou lze docílit, aby mouchy konzumovaly ještě víc potravinových odpadků, čímž by zároveň snížily množství vyprodukovaného metanu. Ten totiž vzniká při rozkladu organických látek a ohřívá planetu Zemi.
Larvy much černých mohou denně sežrat až dvojnásobek své tělesné hmotnosti. Podle expertů by tak mohly vykonávat práci při spotřebovávání odpadů rychleji než mikrobi.
„Hmyz bude řešením problému nakládání s odpady na planetě,“ uvedl pro The Guardian vedoucí laboratoře syntetické biologie Maciej Maselko z Macquarie University. Doplnil, že jen potravinového smetí se ročně vyprodukuje přibližně jedna miliarda tun.
Užitečný hmyz
Životní cyklus geneticky upravených much by zcela sloužil ekologii. Hmyz by totiž konzumací odpadu produkoval enzymy používané v krmivech pro zvířata, textiliích a léčivých přípravcích. Dále by tvořil i tukové sloučeniny použitelné k výrobě biopaliv a maziv.
Upravené mouchy požíráním odpadu budou prospěšné v průmyslu:
close
info
Zdroj: se svolením Communications Biology
zoom_in
Koloběh života geneticky upravené mouchy
Věda má umožnit vytvořit i mouchy, které dokážou konzumovat kontaminovaný odpad. I v tomto případě by jejich výkaly byly použitelné jako hnojivo. Odborníci ve studii uvedli, že zvládnou vytvořit mouchy tak, aby se s toxickými látkami dokázaly vypořádat různými způsoby.
„Znečišťující látky mohou rozložit na méně toxické nebo anorganické sloučeniny. Případně je mohou hromadit ve svých tělech, tuto část bychom pak oddělili a mouchy by po sobě zanechaly čistý organický odpad,“ upřesnil plány hlavní autorka výzkumu Kate Tepperová.
Katastrofu nezpůsobí
Kritici však podle The Guardian upozornili na možné riziko, že vědecky pozměněné mouchy by mohly nekontrolovatelně uniknout mimo skládky a být na obtíž. Nakonec by se samy staly problémem pro životní prostředí.
Maselko ale ubezpečil, že genetičtí inženýři mohou mouchy také vybavit slabinami, které jim například neumožní létat. Neměly by tak možnost se volně rozšířit mimo zařízení na zpracování odpadu.
Výzkumníci nyní doufají, že první geneticky upravené mouchy budou nasazené ve skládkách do konce letošního roku.
