Přírodní způsob, jak se efektivně a zdarma vypořádat s plasty v oceánech. Alespoň to si odborníci slibují od mikroskopických hub, které nyní nově našli ve vodách německého jezera Stechlin.
Nejnovější analýza expertů z Leibnizova institutu sladkovodní ekologie a vnitrozemského rybolovu v Berlíně jasně prokázala, že určité mikroskopické houby, které nepotřebují žádné zdroje uhlíku, dokážou rozkládat syntetické polymery, tedy umělé látky. „Nejpřekvapivějším zjištěním naší práce je, že houby dokázaly růst na některých syntetických polymerech, a dokonce si na nich vytvořit biomasu,“ citovala agentura Reuters vedoucího výzkumné skupiny Hanse-Petera Grossarta.
Mohla by pomáhat v čističkách vod
Z osmnácti analyzovaných houbových kmenů byly čtyři obzvláště „hladové“. Dokázaly efektivně zpracovat plasty a konkrétně polyuretan, který se využívá při výrobě stavební pěny. Hůře pak rozkládaly polyethylen, který se vyskytuje v plastových sáčcích a obalech a největší problém měly s mikroplasty z pneumatik, a to kvůli těžkým kovům. Schopnost hub rozkládat plasty je podle německého odborníka důsledkem adaptace na obrovské množství syntetického plastu v životním prostředí.
Aktivita hub zodpovědná za rozkládaní plastů je však silně závislá na vnějších faktorech, jako je teplota a přítomnost živin. Proto jsou podle portálu The Independent houby vhodnější pro kontrolovaná prostředí, jako jsou čističky odpadních vod.
Houby nejsou definitivním řešením
Němečtí experti i přes úspěšný objev přiznávají, že houby nebudou definitivním řešením celosvětového problému s plasty v oceánech. Podle odborníků je třeba vyřešit počátek potíží, a to je vypouštění potravinových obalů a dalšího odpadu do životního prostředí. „Plast je vyroben z fosilního uhlíku, a pokud ho houby rozloží, neliší se to od toho, jako bychom spalovali ropu nebo plyn a vypouštěli do atmosféry CO2,“ uvedl expert.
Organismy rozkládající plasty jsou v hledáčku vědců už delší čas. V loňské studii angličtí experti identifikovali 184 houbových a 55 bakteriálních kmenů, které jsou schopné rozkládat polyester běžně používaný při výrobě polyuretanů.
Před šesti lety také zjistili, že mikroplasty dokáže pojídat miniaturní plankton krill. Přišli na to, že dokáže sníst plast menší než pět milimetrů a vyloučí přitom ještě menší zbytek. Celkově už experti objevili více než 400 druhů hub a bakterií, které rozkládají plasty.
Mořská skládka, do které by se třikrát vešla Francie
Někteří odborníci dávají velké naděje recyklaci. Je ale pravdou, že i když se míra recyklování za poslední léta zvýšila, stále projde tímto procesem méně než desetina plastového odpadu z celého světa. S až 22 procenty veškerého plastového odpadu se špatně nakládá a mnohdy proto končí na skládce. Velké množství se nakonec dostane právě do oceánů.
Příkladem obrovského množství plastů v oceánech je velká tichomořská odpadková skvrna, která se skládá převážně z mikroskopických částí ale i velkých předmětů, jako jsou rybářské sítě. Před pár měsíci byla tak obrovská, že by se do ní vešla třikrát celá Francie. Zabírá plochu o velikosti 1,6 milionu kilometrů čtverečných.
Produkce plastů se přitom na celém světě zvýšila z 1,7 milionu tun z roku 1950 na 400 milionů tun v roce 2022. Experti předpovídají, že se toto množství do roku 2060 ztrojnásobí, pokud nedojde k zásadním opatřením.
