Nové nebezpečí. Tak odborníci popisují magmatickou komoru, která se rozprostírá pod sopkou Kolumbo a zvyšuje pravděpodobnost budoucí erupce. Kritického bodu by mohla dosáhnout v příštích 150 letech.

Poslední výbuch sopky Kolumbo, při kterém zemřelo 70 lidí, byl zaznamenán v roce 1650 našeho letopočtu. Právě tento výbuch zapříčinily stále se zvětšující zásobníky magmatu pod sopkou, které se hromadily ve velkém množství. Odborníci mají strach zejména proto, že množství taveniny, které magmatická komora dosahuje nyní, je podobné, jako při erupci před 373 lety. To podle časopisu Newsweek znamená, že by mohl být další velký výbuch za rohem.

Ničivá erupce

Sopka Kolumbo by mohla nyní způsobit vysoce explozivní erupci. Podle vědců dokonce ničivější, než byla nedávná erupce Tongy, která v lednu 2022 způsobila vlny vysoké více než šedesát metrů. Větší povaze exploze napovídá taky fakt, že se sopka nachází v mělké části moře, v přibližné hloubce 500 metrů. Podobné podvodní sopky mají potenciál zapříčinit ničivé vlny tsunami a také velké množství vyvrženého popela.

Hlavním důvodem obav je poloha sopky - nachází se nedaleko oblíbené turistické destinace Santorini. Populační centrum leží ve vzdálenosti pouhých sedm kilometrů. 

Výbuch podmořské sopky u souostroví Tonga.
Skrytá hrozba: Pod mořem číhají nebezpečné vulkány, zabít mohou miliony lidí

Odborníci nejsou schopni předpovědět, kdy přesně by mohla sopka vybouchnout, a tak alespoň vyzývají k lepšímu monitorování. „Potřebujeme lepší údaje o tom, co se vlastně pod těmito sopkami nachází,“ napsal v tiskové zprávě geofyzik z Imperial College London a hlavní autor studie Kajetan Chrapkiewicz.

Podle něj by díky monitorovacím systémům mohli vědci o erupci vědět několik dní před jejím vypuknutím a lidé by tak měli šanci na evakuaci do bezpečí. Faktem ale je, že existuje více pozemních monitorovacích stanic pro kontinentální sopky než pro podmořské sopky. Důvodů je více, zejména se mluví o vyšší nákladnosti a složitějšímu provedení.

Technika podobná ultrazvuku

Magmatickou komoru dokázali vědci najít díky snížené rychlosti seismických vln vyskytujících se pod mořským dnem. Odborníci se o situaci rozepsali ve studii, kterou publikovali v časopise Geochemistry, Geophysics, and Geosystems.

Portál Phys píše, že studie byla první, která použila inverzní seismické zobrazování vln k hledání změn v magmatické aktivitě pod povrchem podmořských sopek. Portál LiveScience doplňuje, že na palubě lodi, která se plavila poblíž sopky, vědci vystřelili ze vzduchové pistole, která vyvolala seismické vlny v zemi pod nimi. Ty byly následně měřeny monitory na mořském dně.

Zdroj: Youtube

Vulkanolog z britské Imperial College London a druhý autor studie Michele Paulatto uvedl, že se tato technika podobá lékařskému ultrazvuku. Využívá totiž zvukové vlny ke konstrukci obrazu podzemní struktury sopky.

Důležitost nedávných zjištění zdůraznil Jens Karstens, geofyzik z GEOMAR Helmholtz Center for Ocean Research v německém Kielu. Vyzdvihnul zejména to, že díky podobným studiím mohou vědci lépe porozumět fungování sopečných struktur, a dozvědět se, co a kde očekávat. Tyto znalosti pak lze využít k návrhu monitorovacích systémů pro podvodní sopky.

Pohled na krásy Santorini je světově proslulý.Pohled na krásy Santorini je světově proslulý.Zdroj: Shutterstock

Dovolenkový ráj

Kolumbo je nejaktivnější sopkou v Egejském moři v Řecku. Její nejvyšší bod se nachází deset metrů pod mořskou hladinou. Erupce v roce 1650 zasáhla ostrov Santorini, usmrtila sedmdesát osob a mnoho zvířat. Poté došlo ke zhroucení sopky do kaldery, což vyvolalo vlnu tsunami, která páchala škody na okolních ostrovech ve více než sto padesáti kilometrové vzdálenosti.

Santorini, od kterého je sopka vzdálená jen několik kilometrů, je pak souostroví nacházející se 110 kilometrů severně od Kréty. Tvoří také stejnojmennou obec.

Letecký pohled na kráter na ostrově Nea Kameni,
Santorini je ráj nad žhnoucím peklem. Zdejší vulkán kdysi měnil dějiny

Souostroví je také zbytkem sopečného ostrova, jehož střed byl zničen mohutným výbuchem na přelomu sedmnáctého a šestnáctého století před naším letopočtem. Tento výbuch patrně zapříčinil pád mínojské civilizace, vlny tsunami a klimatické změny. Její síla měla být stejná jako přibližně 160 tisíc hirošimských bomb.

V současnosti patří Santorini k turisticky nejvyhledávanějším oblastem v Řecku. Dovolenkový ráj proslavily zejména typické malebné bílé domky.