Texty písní se během posledních čtyřiceti let skutečně zjednodušily a slova v nich se víc opakují. Vědci to potvrdili ve studii publikované v odborném časopise Scientific Reports. Tým evropských výzkumníků analyzoval texty ve více než dvanácti tisících populárních anglicky zpívaných skladbách z let 1980 až 2020 napříč žánry rap, rock, pop, R&B a country.

Kromě četnosti a významu použitých slov se odborníci zabývali i emocemi vyjádřenými v písních. Výsledky potvrdily, že v průběhu let ubylo pozitivních a radostných textů, a naopak přibylo víc rozhněvaných, znechucených a smutných songů. Texty jsou v dnešní době také víc autorsky sebestředné, přičemž se podle expertů mnohem častěji objevují slova já a můj.

Jak se Pavol Habera vypracoval na hudební vrchol?

Pavol Habera skládá a koncertuje stále dál
Příběh Pavla Habery: Začínal hrát na svatbách, cesta za slávou byla klikatá

Nejméně lichotivě z výzkumu vyšel rap. „Je mnohem naštvanější než ostatní žánry,“ sdělila pro The Guardian autorka studie Eva Zangerleová z univerzity v Innsbrucku. Konkrétní interprety odmítla jmenovat. Doplnila ale, že se ve zmíněném žánru v posledním desetiletí také nejvíce zvýšil počet opakujících se veršů.

Na druhou stranu právě jednoduchost a repetitivnost jsou žádané ze strany posluchačů. „Písně s větším počtem refrénů, které opakují jednoduchá slova, se zdají být oblíbenější,“ pověděla Zangerleová. Podle ní je to nejspíš proto, že si je lidé snadněji zapamatují.

Studie dala za pravdu lidem, kteří si stěžují na jednoduchost dnešní hudby:

Úpadku naopak čelí rocková muzika. Žánr se v posledních desetiletích propadl v žebříčcích hitparád. Je to možná způsobené tím, že fanoušci raději poslouchají starší písně, a tolik nevyhledávají novinky. „Příznivci stále častěji vzpomínají na období rozkvětu rocku,“ uvedli vědci.

Změny ve způsobu poslechu

Současný výzkum dále naznačil, že lidé mají v dnešní době tendenci poslouchat hudbu spíš na pozadí. Také je nyní důležité, aby začátek písně dokázal rychle zaujmout posluchače. „Prvních deset až patnáct sekund velice rozhoduje o tom, zda si lidé song poslechnou či nikoliv,“ uvedla autorka studie.

Nobelova cena za písně

Legendární zpěvák a textař Bob Dylan získal v roce 2016 Nobelovu cenu za literaturu. Bylo to za vytváření poetických novotvarů ve velké tradici amerického písničkářství.

Rovněž se zkracuje délka písní. The Washington Post na základě prestižního žebříčku prodejnosti singlů v USA Billboard Hot 100 uvedl, že průměrná doba songu se od devadesátých let do současnosti zkrátila ze čtyř minut na zhruba tři.

Podle expertů je to způsobené tím, že během čtyř dekád došlo k významným změnám ve způsobu poslechu hudby. V osmdesátých a devadesátých letech byla hudební tvorba méně dostupná lidem. Museli si pořizovat vinylové desky, kazety nebo CD, aby mohli poslouchat své oblíbené interprety, případně čekat, až je odvysílají v rádiu nebo v televizi.

Bob Dylan za své texty v písních získal Nobelovu cenu za literaturu:

Zdroj: Youtube

S příchodem internetu se však muzika stala přístupnější a posluchačům se otevřely cesty, jak se snadněji dostat k více písním. Nyní se již spoléhají zejména na algoritmy streamovacích platforem jako Spotify nebo Apple Music. Ty mají podle magazínu Forbes vliv i na umělce, jelikož stanovují minimální dobu, po kterou se musí skladba přehrávat, aby za ni dostali zaplaceno.

Hudba podle lidí

Vědci se domnívají, že jednodušší texty a změny ve vyjádření emocí jsou zrcadlem současné společnosti. „V písních se odráží, jak se v průběhu času mění hodnoty, emoce a zájmy,“ sdělila Zangerleová.

Příběh Karla Kryla:

Karel Kryl
Od Bratříčka k Monologům. Příběh první a poslední desky Karla Kryla

Magazín Forbes připomněl, že v roce 2019 vědci z Lawrenceovy technologické univerzity v Michiganu vypracovali podobnou studii s téměř totožnými závěry. Oba výzkumy však byly zaměřené na populární písně. Proto podle některých expertů je možné výsledky interpretovat spíš jako nárůst posluchačů vyhledávajících negativnější vyznění písní, než jako nárůst umělců produkujících negativní hudbu.