Lidé se čím dál častěji dožívají vyššího věku. Počet stoletých lidí v roce 2021 celosvětově vzrostl ze sto padesáti tisíc na více než půl milionu a odborníci očekávají, že věkových rekordmanů bude přibývat.
Stoleté obyvatele společnost často vnímá jako příklad úspěšného stárnutí. Tito lidé méně často trpí chronickými onemocněními a dlouho si udržují vitalitu a nezávislost. Jak to dělají? To chtěli zjistit odborníci z univerzity v australském Sydney, kteří zkoumali životní styl lidí mezi 95 a 99 lety po celém světě. Novou studii publikovali autoři Zhaoli Dai-Kellerová a Perminder Sachdev prostřednictvím serveru pro vědecké publikace The Conversation.
Výzkumníci vytvořili přehled z více než třiceti pozorovacích studií zveřejněných od roku 2000. Ačkoliv podle nich k dlouhověkosti do velké míry přispívá genetika, více než šedesát procent úspěšného stárnutí mohou tvořit návyky a okolnosti, které lze uzpůsobit v průběhu života. Které faktory tedy konkrétně k úspěšnému žití do sta let přispívají?
1. Různorodá strava s minimem soli
Lidé, kteří se dožili extrémně vysokého věku, měli podle studie po většinu života vyváženou a rozmanitou stravu. „Zjistili jsme, že v průměru konzumovali 57 až 65 procent svého energetického příjmu ze sacharidů, 12 až 32 procent z bílkovin a 27 až 31 procent z tuků,“ vyčíslila Dai-Kellerová, která je čestnou docentkou na Univerzitě v Sydney a nutriční epidemioložkou na Univerzitě v New South Walesu.
Strava dlouhověkých lidí zahrnovala základní potraviny, jako je rýže a pšenice, dále ovoce, zeleninu a potraviny bohaté na bílkoviny. Tento základ pak doplnili o střídmou konzumaci červeného masa. Tento způsob stravování se velmi podobá středomořské stravě a je spojen s nižším rizikem poškození tělesných funkcí.
Většina stoletých také preferovala stravu s nízkým obsahem soli. „Zjistili jsme, že ti, kteří často jedli slaná jídla, měli 3,6krát vyšší riziko poškození tělesných funkcí,“ uvedli vědci.
Lidé, kteří se chtějí dožít vysokého věku, by tedy měli do svého jídelníčku zařadit dostatek celozrnných výrobků, kořenové zeleniny, fazolí, luštěnin, ovoce a zeleniny. Měli by také minimalizovat spotřebu červeného masa a raději volit libovou drůbež, ryby a rostlinné bílkoviny a zároveň to nepřehánět se solí.
2. Méně časté užívání léků
Ani dlouhověkým seniorům se zcela nevyhýbají chronická onemocnění, ovšem obvykle se u nich tyto potíže rozvinou mnohem později než u průměrných dospělých. „Více než polovina lidí v našem přehledu trpěla běžnými problémy, jako je vysoký krevní tlak či kognitivní poruchy,“ vysvětlili experti.
S tím souvisí i užívání různých léčiv. Zkoumaní století měli v průměru předepsáno 4,6 léku, mezi nejčastější patřily pilulky na krevní tlak a na srdeční onemocnění. K podobnému číslu dospěla také obdobná španělská studie, podle níž století Španělé užívali v průměru 4,9 léku.
Lidé, kteří se tak vysokého věku nedožili, naproti tomu užívali 6,7 léku. Skutečnost, že století lidé berou méně medikamentů, může vysvětlovat jejich lepší zdraví. Polyfarmacie, tedy užívání pěti a více léků současně, je u starších dospělých běžná. Nevhodná polyfarmacie je však spojena se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků, jako jsou pády, kognitivní poruchy a hospitalizace v nemocnici.
Jak australští odborníci upozorňují, typ či počet předepsaných léků často nezávisí na pacientovi, ale na jeho lékaři. „I tak je důležité, aby zdravotníci starším lidem předepisovali pouze nezbytné léky, informovali o jejich rizicích a vedlejších účincích a také pravidelně kontrolovali léčebné plány,“ varoval profesor neuropsychiatrie Sachdev.
3. Dobrý spánek
Kdo chce dobře žít, musí předně dobře spát. Kvalita a také kvantita spánku ovlivňují imunitní systém, stresové hormony a kardiometabolické funkce, jako je obezita, vysoký tlak či cukrovka.
„Dobrý spánek je spojen s prodlouženými roky dobrého zdraví a sníženým rizikem chronických onemocnění. V našem přehledu bylo s kvalitou spánku spokojeno 68 procent stoletých lidí. Naproti tomu v průzkumech běžných dospělých ve 13 zemích se spokojenost se spánkem v roce 2020 pohybovala od 29 procent maximálně do 67 procent,“ vyčíslili vědci.
Optimální délka spánku je podle odborníků sedm až osm hodin za noc. Tipy, jak dosáhnout lepšího odpočinku, zahrnují dodržování pravidelné spánkové rutiny, vytvoření klidného prostředí, pravidelné cvičení a dobré zvládání stresu.
4. Životní prostředí
V neposlední řadě dlouhověkost souvisí také s prostředím, ve kterém senioři žijí. Více než 75 procent stoletých, které odborníci v posledním čtvrtstoletí zkoumali, žilo ve venkovských oblastech.
Na světě existují takzvané modré zóny dlouhověkosti, tedy oblasti známé vysokým výskytem stoletých lidí. Modrou zónou je dnes například japonská Okinawa, italská Sardinie, poloostrov Nicoya v Kostarice či řecká Ikaria.
Čím to, že zrovna na těchto místech se lidé dožívají vysokého věku? Podle odborníků to souvisí s propojením přírody, dobrého zdraví a pohody. „Například vystavení prostoru bohatému na zeleň je často spojeno s nižším stresem a depresí. Snižuje také riziko vysokého tlaku, cukrovky druhého typu a srdečních chorob. To všechno potenciálně může prodloužit délku života,“ vysvětlili výzkumníci.
Stáří oddalují i další faktory
Dlouhověkost ale mohou podpořit i další návyky. Výsledky studie ukázaly, že pro zvýšení šancí člověka dožít se stovky je důležité také nekouřit, vyhýbat se alkoholu, zůstat fyzicky aktivní a také udržovat sociální vztahy.
„Výše zmíněné změny samozřejmě stoprocentně nezaručí, že budete žít sto let. Na druhou stranu ale řada stoletých lidí oplývá podobnými návyky, a i lékaři uznávají hodnotu medicíny životního stylu. Čím dříve si tyto pozitivní změny osvojíte, tím lépe se vám bude dařit dosáhnout dlouhého a kvalitního života. Stát se stoletým je celoživotní úsilí,“ uzavřeli výzkumníci.
