Při hledání teploty, která už je „příliš“, je potřeba vzít v úvahu poměr teploty a vlhkosti. Nový výzkum ukazuje, že kombinace těchto dvou stále se zvyšujících faktorů může začít být nebezpečná dříve, než se vědci původně domnívali.

Teplota mokrého teploměru

Vědci a další pozorovatelé začali být znepokojeni stále častějším výskytem extrémních veder v kombinaci s vysokou vlhkostí. Zkoumají se pod pojmem známým jako „teplota mokrého teploměru“.

Při vlnách veder, které se přehnaly jižní Asií v květnu a červnu 2022, byla v pákistánském Džabábádu zaznamenána maximální teplota mokrého teploměru 33,6 stupňů Celsia. V Dillí byla dokonce tato hodnota překonána, a to téměř na teoretické horní hranici lidské přizpůsobivosti vlhkému horku.

Odborníci často poukazují na studii publikovanou v roce 2010, která odhaduje, že horní hranicí, za kterou se již lidské tělo nedokáže ochlazovat odpařováním potu z povrchu těla a udržovat tak stabilní teplotu tělesného jádra, je teplota mokrého teploměru 35 stupňů Celsia.

Tato hranice byla teprve nedávno testována na lidech v laboratorních podmínkách. Výsledky těchto testů vzbuzují ještě větší důvod k obavám.

Projekt H.E.A.T.

Aby vědci z Pensylvánské státní univerzity (Penn State) odpověděli na palčivou otázku jaké horko je až příliš, přivedli mladé zdravé muže a ženy do Nollovy laboratoře, kde v kontrolovaném prostředí dobrovolníci zažili tepelný stres.

Tyto experimenty umožnily zjistit, které kombinace teploty a vlhkosti začínají být škodlivé i pro ty nejzdravější lidi.

| Video: Youtube

Každý účastník spolkl malou telemetrickou pilulku, která monitorovala teplotu v hloubce jeho těla. Poté seděli v komoře, kde se pohybovali tak, aby simulovali minimální činnosti každodenního života, jako je vaření či jezení. Výzkumníci pomalu zvyšovali teplotu v komoře nebo vlhkost vzduchu a sledovali, kdy se teplota tělesného jádra subjektu začala zvyšovat.

Kombinace teploty a vlhkosti, při níž se teplota tělesného jádra začne zvyšovat, se nazývá „kritická hranice prostředí“.

Pod touto hranicí je tělo schopno po určitou dobu udržovat relativně stabilní teplotu jádra. Při překročení limitu ovšem začne hodnota stoupat a při dlouhodobém pobytu v horku se zvyšuje riziko onemocnění souvisejících s teplem.

Když se tělo přehřeje, srdce musí pracovat intenzivněji, aby přečerpalo průtok krve do kůže a odvedlo teplo, při pocení navíc samozřejmě dochází k úbytku tělesných tekutin. V nejhorším případě může dlouhodobá expozice vyústit v úpal, což je život ohrožující problém, který vyžaduje okamžité a rychlé ochlazení a lékařské ošetření.

„Naše studie na mladých zdravých mužích a ženách ukazují, že horní hranice prostředí je ještě nižší, než teoretických 35 stupňů Celsia mokrého teploměru. Jako hranici lze stanovit spíše teplotu 31 stupňů mokrého teploměru. Tato hodnota odpovídá klasickým 31 stupňům Celsia při stoprocentní vlhkosti nebo 38 stupňům při vlhkosti 60 procent,“ píše vědecký tým v odborném článku, který vyšel v časopise The Conversation.

Suché vs. vlhké prostředí

Současné vlny veder po celém světě se těmto limitům blíží, nebo je téměř překračují. Důležité je také poznamenat, že tyto teploty jsou hraniční. I nižší hodnoty mohou zatěžovat srdce a další tělesné systémy.

A i když překročení těchto limitů nemusí nutně představovat nejhorší možný scénář, dlouhodobé vystavení jim se může stát rizikem pro zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou starší lidé a osoby s chronickými onemocněními.

„Naše experimentální pozornost se nyní zaměřila na testování starších mužů a žen, protože i zdravé stárnutí snižuje odolnost lidí vůči teplu. Když se k tomu přidá zvýšený výskyt srdečních onemocnění, dýchacích potíží a dalších zdravotních problémů, jakož i některých léků, může být riziko poškození ještě vyšší. Lidé starší 65 let tvoří přibližně 80-90 procent obětí vln horka,“ píší vědci.

Naopak v horkém a suchém prostředí nejsou kritické limity prostředí definovány teplotami mokrého teploměru, protože téměř všechen pot, který tělo produkuje, se odpařuje, čímž se tělo ochlazuje. Množství tekutin, které člověk může vypotit, je však omezené, takže problémy mohou nastat i v případě suchého horka.

Jak zůstat v bezpečí

Ve vysokých vedrech je důležité se dobře hydratovat a vyhledávat místa, kde se člověk může ochladit, a to i na krátkou dobu. I když se například ve Spojených státech stále více měst rozšiřuje o takzvaná chladicí centra, která lidem pomáhají uniknout horku, stále bude mnoho lidí, kteří tyto nebezpečné podmínky prožijí bez možnosti ochlazení.

Dokonce i ti, kteří mají přístup ke klimatizaci, ji nemusí zapnout kvůli vysokým nákladům na energie nebo kvůli rozsáhlým výpadkům proudu během vln veder či lesních požárů, které jsou ve světě stále častější.

Nedávná studie zaměřená na tepelný stres v Africe zjistila, že budoucí klima nebude příznivé ani pro používání levných chladicích systémů, jako jsou drobné ochlazovače vzduchu, protože tropické a pobřežní části Afriky budou stále vlhčí.

Tato zařízení, která vyžadují mnohem méně energie než klimatizace, využívají ventilátor k recirkulaci vzduchu přes chladnou vlhkou podložku, čímž snižují teplotu vzduchu, ale při vysokých teplotách mokrého teploměru (nad 21 stupňů Celsia) přestávají být účinná.

Důkazy o tom, že změna klimatu není jen problémem budoucnosti, se stále množí. Je to problém, kterému lidstvo v současnosti čelí a musí se s ním vypořádat.

Teplota mokrého teploměru tm je teplota, kterou ukazuje mokrý teploměr. Jde o měřící zařízení, jehož teploměrná nádobka (čidlo) je obalena tkaninou (tzv. „punčoškou“) napuštěnou destilovanou vodou. Teplota mokrého teploměru závisí na teplotě a vlhkosti vzduchu. Při relativní vlhkosti menší než 100 procent se mokré předměty ochlazují odpařováním vody, proto je jejich teplota nižší, než teplota vzduchu. Čím je sušší vzduch, tím silnější je odpařování a ochlazování a tím nižší je tm. Hodnota tm leží mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu.