Výzkumníci postupně vyvinuli metody, které zvyšují výnosy plodin i jejich odolnost. Jenže genetická modifikace organismů se stala velmi kontroverzním tématem a v Evropské unii je dodnes zakázána. Do organismu se totiž vnáší nový gen a tím by teoreticky mohlo dojít k nepředvídatelným genetickým změnám. O takto upravené produkty se již několik let vedou ostré spory. Jejich zastánci říkají, že zatím žádná studie přesvědčivě nedokázala jejich závadnost pro lidský organismus. Odpůrci povolení argumentují, že se geneticky modifikované potraviny používají příliš krátkou dobu na to, aby se dalo s jistotou tvrdit, že jsou takové zásahy nezávadné.

Nicméně například v USA nebo Číně je takový způsob produkce povolen. V USA jsou dokonce tyto výrobky tak běžné, že se na obalech potravin naopak vyzdvihuje, že nejsou geneticky modifikovány.

Klimatické změny podle výsledků aktuálního šetření Světové zdravotnické organizace už do České republiky dorazily a již jsou evidentní i jejich dopady.
Klimatická krize dorazila do Česka. Ohrožena je především voda

Vědci mezitím došli k metodě mnohem šetrnějších a přesnějších zásahů. Organismus se při nich dá vylepšit, aniž by se do něj vnášel nějaký nový gen, pouze se upraví ten stávající. Jde o tak zvané nové technologie pro úpravu genomu (NGT), nebo též cílené genetické úpravy, jimiž lze změnit genetickou informaci. Tou nejpoužívanější a nejpřesnější se stala metoda CRISPR/Cas, které se také zjednodušeně říká molekulární nůžky. Za její vývoj byla dokonce v roce 2020 udělena Nobelova cena za chemii.

„Abychom mohli upravit určitý úsek DNA, musíme nejdříve tento úsek vystřihnout. K tomu potřebujeme nejen spolehlivý, ale i přesný střih v přesně definovaných místech,“ popsala pro Deník vědkyně Iva Mozgová z Ústavu molekulární biologie v Biologickém centru Akademie věd.

Výzkumníci takto dovedou zapínat a vypínat geny, respektive upravit aktivitu zapínačů a vypínačů genů. „Například úpravou DNA v místě, kam se váže zapínač, můžeme zvýšit nebo snížit jeho schopnost gen aktivovat. Když je například rostlina ve stresu, investuje do obrany a ne do růstu. Pokud bychom tedy chtěli rostliny lépe zvládající stres, můžeme upravit jak rychle nebo při jaké intenzitě stresu se daný gen zapíná. Tím rostlina zvládne stres lépe, ale zároveň může tento gen opět sama normálně vypnout, pokud stres odezní,“ popsala Mozgová.

Tato technologie umí připravit plodiny odolnější k suchu či teplu, které budou lépe růst a plodit i v nějakém složitějším klimatu, například ve vyprahlé Africe. Jak česká vědkyně připomíná, dokážou také ještě více zvýšit výnos plodin v příznivých podmínkách, například aby se na Ukrajině urodilo více pšenice, která by tak zvládla nakrmit Afriku. „Umíme ale také vytvářet plodiny produkující větší množství určité látky důležité pro výživu lidí nebo zvířat. Například můžeme obohacovat semena o škrob nebo tuky, aby měla větší výživovou hodnotu, popřípadě upravovat plodiny tak, aby měly třeba větší semena,“ podotkla česká vědkyně.

Ilustrační foto
Josef Soukup: Válka ukazuje, jak důležitá je půda a potravinová soběstačnost

V červenci 2018 vynesl ovšem Evropský soudní dvůr rozhodnutí, že i plodiny upravené molekulárními nůžkami podléhají stejně přísným regulím jako geneticky modifikované plodiny, a to ve jménu „předběžné opatrnosti“.

Rozhodnutí vyvolalo vlnu ostré kritiky ze strany vědců a vědeckých institucí z celé Evropy. Vědci sepsali petici, k níž se přihlásila celá řada evropských institucí včetně České republiky. Nesouhlasí s tím, že by tato metoda byla nebezpečná. Upozorňují také, že Evropě tak ujíždí vlak ve vývoji dokonalejších rostlin, které by se dokázaly přizpůsobit probíhajícím změnám okolního prostředí. Takové schopnosti budou při současné klimatické krizi podle nich nezbytné.

„Problematické nejsou samotné metody nové technologie pro úpravu genomu, ale spíše neochota určitých skupin lidí je použít k řešení civilizačních problémů. Hlavní nedorozumění spočívá v zaměňování pojmu předběžná opatrnost za obyčejný strach z neznáma,“ uvedl například nedávno Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu Akademie věd.

Legislativa je zastaralá

Zástupce ředitele pro vědu na Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity (CEITEC) Karel Říha na webu institutu kritizoval skutečnost, že legislativa spjatá obecně s genetickou modifikací je velmi zastaralá, pochází z roku 2001 a „neodráží současný stav poznání a vývoje“. Uvedl také, že nové metody úpravy genomu nepřinášejí větší rizika než klasické šlechtitelské postupy, které se přitom takto neregulují. „Naopak přesnost těchto nových technologií snižuje výskyt nepředvídatelných genetických změn ve srovnání se standardními postupy,“ dodal.

Vědkyně Iva Mozgová vysvětlila, jak jsou nové způsoby úprav chirurgicky přesné, a tudíž při nich nedochází k nějakým náhodným změnám genetické informace jako u klasických postupů genetické modifikace. „Víme přesně, jaký gen zacílíme a jaké změny děláme, nevnášíme žádnou cizorodou DNA. Můžeme pozměnit konkrétní místo v genetické informaci, které způsobí jen konkrétní zamýšlenou změnu,“ popsala.

Jenže tyto postupy nemohou vědci v Evropské unii v praxi používat, proto se biotechnologické firmy přesouvají do USA a dalších zemích, které metodu molekulárních nůžek uznávají jako legitimní nástroj zlepšování plodin. Evropa tak v tomto důležitém odvětví budoucnosti ztrácí krok s Amerikou.

Úspěšnost českých školáků až příliš ovlivňuje, do jaké rodiny a do jakého regionu se narodí
Velké srovnání: Jak je na tom váš region s chudobou a se vzděláváním

Iva Mozgová věří, že se evropskou legislativu přece jen podaří změnit. Klimatická krize a problémy s potravinovou soběstačností se totiž řeší stále intenzivněji a cílená editace rostlin by mohla výrazně pomoci k jejich řešení. Na zlegalizování takových zásahů tlačí mnoho významných evropských institucí a oslovují vrcholný managment a právníky Evropské unie.

„Nedostatek potravin může vést k hladomoru a zřejmě i masivní migraci, je tedy pádný důvod, tuto metodu povolit. Myslím si, že je důležité vysvětlovat, vést věcnou diskusi založenou na faktech a současném stavu poznání, a vyvarovat se debatě založené na emocích,“ uvedla vědkyně a dodala: „Samozřejmě takto nevytvoříme superrostlinu, která by vyřešila dopad klimatických změn a zamezila hladomoru ve světě, ale můžeme získávat plodiny, které budou lepší než ty stávající a dopady klimatických změn aspoň sníží.“