Časté zdravotní komplikace, ztráta sluchu a částečně i smrt Ludwiga van Beethovena mohl způsobit vysoký obsah olova, arsenu a rtuti v těle. Nová zjištění na základě analýzy vlasů německého hudebního skladatele publikovali biochemici z Harvardovy univerzity v odborném časopise Clinical Chemistry.

Výzkumný tým ze dvou vzorků kadeří zjistil, že hladina olova byla oproti normálu vyšší v prvním případě 64krát a ve druhém 95krát. „Takové množství lze považovat za otravu,“ uvedl autor studie Nader Rifai.

Jaký byl život Beethovena?

Ludwig van Beethoven patří mezi nejslavnější hudební skladatele. Byl i zázračným pianistou, koncertovat začal v sedmi letech. Svá nejznámější díla složil v době, kdy přicházel o sluch.
Složitý život Beethovena: Z týraného génia vyrostl muž, který nenáviděl kritiku

Tím se mělo vysvětlit, proč se příznaky otravy olovem, jako jsou ztráta sluchu, svalové křeče a ledvinové abnormality, u Beethovena projevovaly po celý život. Přesto se odborníci nedomnívají, že látka byla jedinou příčinou Beethovenovy smrti nebo hluchoty. „Na to hodnoty nebyly dostatečně vysoké,“ napsali vědci.

K chronickým a jiným zdravotním potížím měly přispět i další látky jako arsen a rtuť, jejichž hodnoty byly zvýšené až čtrnáctinásobně.

Otrava jídlem

Vědci se pokoušeli zjistit, jak Beethoven do svého těla dostal nebezpečné látky v tak ohromném množství. Pravděpodobným vysvětlením je, že se během desítek let nahromadily jídlem a pitím.

„Beethoven byl známý tím, že měl rád víno, někdy vypil i láhev denně. Nevadilo mu ani levné víno uchovávané v olovnatých sudech anebo slazené olovem,“ sdělil CNN spoluautor studie Paul Jannetto. Vysvětlil, že přidávání octanu olovnatého jako sladidla a konzervační látky do vína bylo běžnou metodou využívanou přes dva tisíce let.

Studie odhalila vysoký obsah jedovatých látek v těle Beethovena:

Rifai pak uvedl, že v 18. a 19. století se olovo také používalo ve sklářství, aby dodalo výrobkům průzračnější a přitažlivější vzhled.

Německý skladatel měl v oblibě i ryby vytažené z Dunaje. Jenže řeka sloužící k rybolovu byla tou dobou místem, kam se vypouštěl odpad z průmyslových budov. Někdejší říční živočichové tak obsahovali i arsen a rtuť.

Ačkoliv autoři studie definitivně vyloučili, že by Beethoven zemřel kvůli otravě olovem, jeho smrt pro ně nadále zůstává záhadou. Jeden z minulých výzkumů tvrdí, že příčinou mohlo být selhání jater.

Problémové zdraví

Ludwig van Beethoven měl křehké zdraví. Často jej trápily potíže se zažíváním, játry a ledvinami. Měl také chronickou fyzickou nemotornost a problémy s pamětí. Situace se postupně zhoršovala a jedenáct let před smrtí dokonce i ohluchl.

Vědci z DNA jeho vlasů zjistili u Beethovena genetické riziko onemocnění jater a infekci žloutenky typu B poškozující játra:

Pětidenní výstava notového rukopisu Ludwiga van Beethovena. Ilustrační snímek
Beethovenovy problémy s játry nezpůsobil jen alkohol, zjistili vědci

CNN připomněla, že v dopise svým bratrům z roku 1802 Beethoven přiznal, jak beznadějně se cítí jako hudební skladatel bojující se ztrátou sluchu, ale jeho práce mu brání vzít si život. Dále uvedl, že nechtěl odejít dříve, než vytvoří všechna díla, u nichž cítil potřebu je složit.

Sám však chtěl, aby se veřejnost dozvěděla o příčině jeho smrti, a tak napsal takzvanou Heiligenstadtskou závěť. Zemřel v roce 1827.