Je to až s podivem, ale k jevu, který člověk pozoruje od doby, kdy vynalezl oheň, nebo nejpozději první lampu, nemají vědci dosud spolehlivé vysvětlení. Pozorování nočního hmyzu kroužícího kolem každého vydatného světla ve tmě inspirovalo přísloví i umělecká díla od Bhagavadgíty po Shakespeara, poznamenává The New York Times.

Na otázku proč, ale vědci zatím spíš formulovali hypotézy než předkládali odpovědi. „Jedna z nich uvažovala, že hmyz k žárovce táhne vyzařované teplo,“ poukázal časopis Newsweek.

| Video: Youtube

Jistá převažující, ale nepřesná teorie podle vyjádření bioložky z Harvardu Avalon Owensové pro The New York Times říká, že létající hmyz si lidská světla na verandě plete s měsícem nebo jinými nebeskými tělesy a to mu mate navigační smysl.

Další představa je taková, že umělá světla v noci připomínají sluneční světlo prosvítající ve dne hustou vegetací, což vede hmyz ke snaze z „podrostu“ uniknout a letět přímo k tomu, o čem si myslí, že je otevřený prostor.

Když světlo mate

Svou odpověď chce nyní předložit tým vedený biology Samuelem Fabianem z londýnské Imperial College a Yashem Sondhim z Floridské mezinárodní univerzity. Svůj článek zveřejnili na webu bioRxiv, zatím ale neprošel odborným recenzním řízením. „Naše výsledky nasvědčují, že umělé osvětlení hmyz na dálku přímo neláká, ale spíš se pro něj stává pastí,“ cituje Newsweek vedoucího autor studie Samuela Fabiana a jeho kolegy.

Badatelé ve studii podle The New York Times tvrdí, že když mnohé druhy hmyzu vidí v noci jasné světlo, mají za to, že našly směr, kde je obloha a v souladu s tím se pokouší orientovat podle vertikální osy. Instinkt jim přitom velí obrátit se ke světlu zády.

„Většina létajícího hmyzu projevuje nějakou formu této hřbetové světelné reakce, což je chování, které udržuje jejich hřbetní stranu obrácenou k nejjasnější světelné oblasti,“ vysvětlili autoři.

Hmyzu to za běžných podmínek umožňuje vědět, kde je nahoře a kde dole, jelikož měsíc nebo slunce bývají víceméně přímo nad nimi a jim tato orientace umožňuje udržovat náležitou výšku a kontrolu letu, vysvětluje Newsweek.

Problém nastává, když je zdroj světla položený vodorovně nebo se nachází na zemi. Hmyz pak kvůli tomu neustále krouží dokola nebo havaruje při přistání jako maličké letadlo, podotýkají The New York Times.

Badatelé chování hmyzu zkoumali v laboratorních podmínkách i v přírodě mlžných lesů v Kostarice. „Při výzkumu natočili vysokorychlostní videa za slabého osvětlení zachycující let vážek, motýlů a můr kolem žárovek. Někdy hmyz začal létat v kruhu dokola jako měsíc na oběžné dráze. Jindy proletěl kolem žárovky a pak se naklonil vzhůru až přešel do vývrtky. Případně vzlétl nad žárovku, přetočil se vzhůru nohama a pak se zřítil střemhlav k zemi. Zpomalené záběry ovšem ukázaly, že v každém takovém případě se hmyz snažil udržet zády ke světlu, což pak potvrdily i maličké senzory pohybu přilepené na tělo hmyzu. Pomoci počítačových letových simulací pak tým potvrdil, že tyto nevědomé točivé manévry mohou vysvětlit ustrnulou oběžnou trajektorii letu,“ uvádí list.

Bude to jinak

Některé odborníky už výsledky bádání přiměly začít přehodnocovat dosavadní názory. „Tohle je zatím nejlepší argument, který vysvětluje zmíněné chování hmyzu,“ řekl pro list expert na aerodynamiku hmyzího letu Tyson Hendrick z Univerzity Severní Karolíny.

Dodal, že osobně dřív dával přednost představě, že světlo narušuje nebeskou navigaci hmyzu. „Je to jedna z věcí, o které jsme si všichni mysleli, že je o přírodě známe. A ono to nejspíš nakonec bude trochu jinak,“ poznamenal Hedrick.

Autoři podle Newsweeku naznačili, že by jejich bádání mohlo pomoci výrobcům vyhnout se druhům osvětlení, které hmyz nejvíce matou. „Dohromady vzato, omezení jasných, nekrytých a vzhůru mířících světel zmírní dopady na létající hmyz v noci, kdy světlo z oblohy nemůže soupeřit s umělými zdroji,“ uvedli badatelé.

Chtějí se také ještě pokusit zjistit, zda nějaká složka světelného záření specificky ovlivňuje instinkt hmyzu obracet se k jeho zdroji zády. I to by podle nich mohlo pomoci dalšími technickými úpravami zmenšit vliv nočních světel na chování hmyzu.

Světelný smog

Prozatím se zdá, že pomůže už jen dodržování doporučení k omezování světelného smogu. Hmyz zřejmě méně ovlivňuje, pokud létá pod světly, která míří přímo dolů, oproti světům zářícím vzhůru, nebo těm, která jsou položena vodorovně, poukazují The New York Times.

Vědkyně Owensová pro list připomněla, že světelný smog ohrožuje hmyz více způsoby. „Může narušovat vývoj stonožek, zhášet světlušky a zmenšovat životní prostor plašších nočních druhů, které vylétají jen v naprosté tmě. Nejúčinnější způsob, jak tento problém řešit, bude vždycky světlo prostě vypínat,“ konstatovala bioložka.