Zřejmě těžko najít jiný produkt, který by znal opravdu celý svět. Colu popíjejí děti pasoucí kozy v řeckých horách, automat na colu je k vidění i na fotografiích z Bruneje, který se jinak pronikání cizích kultur a jejich symbolů docela udatně brání.
Fenomén cola
Ovšem cola je fenomén. Na konci 19. století uhranula nejdříve Američany, i když její chuť podle všeho neměla mnoho společného s tou nynější: součástí první verze sladkého hnědého nápoje, který vymyslel atlantský lékárník John Pemberton, bylo totiž i víno a kokain, a nebyl sycený oxidem uhličitým. Pemberton nápoj zřejmě vymyslel, když se snažil najít něco, co by mu ulevilo od bolestí, které mu způsobovalo zranění z boje. Dodnes používané logo vymyslel Pembertonův účetní – a zázrak byl na světě.

Spousta cukru a kyselina fosforečná
Jakýsi všelék, který měl podle tehdejších sloganů pomoci na těle i na duši, zesláblým a churavým, má dnes nejen miliardy zbožňovatelů a popíječů, ale také mnoho odpůrců se zdviženým prstem – zejména pak mezi lékaři. Nejčastěji opakují dva termíny: cukr a kyselina fosforečná. Obsahuje ji nejen ona první a originální cola, ale naprostá většina všech colových nápojů (a že jich je!).
Sedm litrů denně: škodí to?
Svědkem „života s colou“ je například web Česká ordinace . Na lékaře se tam obracejí lidé, kteří jí takzvaně musí vypít denně i sedm litrů. „Jediným závěrem je svěřit se svému lékaři, nechat si stanovit hladinu glukózy a eventuelně navštívit kromě internisty také psychologa kvůli možné závislosti. Sečteme-li celkové množství přijaté tekutiny, dostaneme se na 7 litrů, přičemž horní hranice přijatelného množství za den se pohybuje kolem 4 litrů, fyziologická kolem 2 litrů. Při takovémto nadměrném pití tohoto nealkoholického nápoje tělo ztrácí důležitý draslík a vlivem dlouhodobě vysokých dávek kofeinu se může rozvinout srdeční arytmie nebo hypertenze, což ve společné kombinaci s nedostatkem draslíku může skončit až smrtí takového spotřebitele. Je potřeba ihned vyhledat lékaře,“ zní odpověď, která pro tazatele nevěští nic dobrého.
Lékaři v souvislosti s pitím coly zmiňují také další rizika: zvýšenou kazivost zubů, až o 48 procent vyšší riziko infarktu a mrtvice v porovnání si lidmi, kteří ji nepijí vůbec, vznik cukrovky a osteoporózy – kyselina fosforečná totiž v organismu váže vápník a vyplavuje ho.
Vyčistí téměř cokoliv – a nesmrdí
Právě kyselina fosforečná je ovšem pádným důvodem, proč se vyplatí přemístit colu z ledničky třeba do garáže nebo do dílny. Tam totiž zdraví (vašemu) neškodí – ba naopak! Zvládne téměř nemožné.
„S tátou jsme kdysi rozhýbali zarezlé vodní čerpadlo právě tím, že jsme do něj nalili Colu a nechali přes noc působit. Ráno se čerpadlo točilo. A díky použití Coly jsme jej mohli opět použít na pitnou vodu, protože kdybychom použili běžný odrezovač, zemřeli bychom zřejmě ve strašných bolestech,“ píše například kutil Michell na webu Pro mistry.

A podobných rad a nápadů, kde a jak použít colu místo ještě brutálnější (a smrdutější) chemie, jsou na internetu desítky, možná stovky. Následující řádky jsou jenom výběrem:
Zbaví vás slimáků. Pokud vás a hlavně vaši zahradu deptají slimáci a hlemýždi, dojděte pro colu. Nalijte ji do misky a čekejte. Sladká chuť je přivábí, zapadnou do misky a kyselina fosforečná je zmarní. Funguje to prý i kolem mravenišť.
Zesvětluje vlasy. Stačí prý dvakrát týdně nalít na hřívu, aby byla o dva odstíny světlejší. (Zkoušet to ale nedoporučujeme)
Všeobjímající čistič. Desítky a desítky webů a jejich čtenáři přísahají na to, že cola vypucuje rychle a dokonale: záchodovou mísu, připálenou pánev, zašlé mince. Poradí si se sklenicemi zmatnělými z myčky, s olejovými skvrnami na podlaze garáže a pozor: vyčistí i motor v autě (tento způsob prý doporučuje deset z deseti amerických kamioňáků). A poradí si i se zašlými spárami v koupelně. Třeba takhle:
Rez a krev nemá šanci. Hadřík namočený do coly splavně vyřeší problém se zarezlými šrouby, zoxidovanými kontakty autobaterie, zlikviduje skvrny od rzi kdekoliv v koupelně i na oblečení. Poradí si i s krví na textilu: namočit do coly, přeprat, vymáchat. Hotovo.
Žvýkačka ve vlasech? Cola je lepší než nůžky. Pramen se žvýkačkou namočte do coly a trpělivě vyčkejte, až kyselina fosforečná promění žvýkačku ve snadnou stáhnutelnou hmotu.
Do kompostu! Čištěním čehokoliv udatnost coly nekončí: stojí za to dát láhev do ruky i zahrádkářům. Nízké pH coly udělá radost rostlinám s potřebou kyselé půdy (především azalkám), mimořádné množství cukru pak prospěje půdním mikroorganismům – cola patří i do kompostu!
Jak je to s hřebíkem?
Některé z rad prokazatelně fungují, některé jsou možná trošku přitažené za vlasy…. Do které kategorie patří jedna z nejrozšířenějších povídaček o síle coly – ta o hřebíku, který v hnědé tekutině prostě zmizí?
Podívejte se na výsledky experimentu: