Kliknutím zvětšíte„Velkou předností je to, že umíme jak výběr konkrétního polymeru pro výrobu nanovláken, tak samotný povrch nanovláken funkcionalizovat takřka na míru. Sorbenty z nich vytvořené pak na sebe vážou přesně tu látku či sloučeninu, jakou potřebujeme,“ přiblížil jednu z největších výhod Jakub Erben z Katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Fakulty textilní TUL.
Takto vyrobené prostředky dokážou na sebe navázat požadovanou látku mnohem rychleji. Zároveň šetří čas laborantům při analýze vzorku a snižují nutnost používání nešetrných organických rozpouštědel, čímž prospívají přírodě. Z hlediska finanční nákladnosti jsou tyto sorbenty dvakrát až třikrát levnější než ostatní prodávané prostředky. „Nejsou tak náchylné na nešetrné zacházení, proto je s nimi práce v laboratoři jednodušší a přístupnější,“ informoval Adam Pluhař z Oddělení komunikace a marketingu TUL.
S nápadem na využití nanovláken v extrakčních metodách přišla za vědci z liberecké univerzity Martina Háková z hradecké univerzity. Spolu s Jakubem Erbenem pak vytvořili meziuniverzitní tým mladých vědců, který po pěti letech velmi intenzivní spolupráce představil výsledný produkt.
„Hned od začátku nám bylo jasné, že tohle bude fungovat. Dokázali jsme jeden druhému vyhovět a navzájem se doplňovat. Martina přinášela náhled z oblasti analytické chemie, byla zodpovědná za celkové testování a poskytování zpětné vazby, já byl naproti tomu zodpovědný za materiálovou a technologickou část, samotnou výrobu sorbentů a jejich modifikaci podle přání Martiny,“ popsal spolupráci Erben.
Mikroskopický snímek struktury nových nanovlákenných srobentů. Je na něm dobře patrná směsice mikrovláken a nanovláken
Meziuniverzitní tým nejprve pracoval s vodou, která je z pohledu chemie jednoduchým roztokem, postupně se propracoval k roztokům, jako je pivo, víno, mléko, moč nebo lidské sérum. Nové sorbenty tak lze s úspěchem použít při zjišťování antibiotik v lidském séru, při analýze přítomnosti průmyslové chemické látky bisfenol A v říční vodě nebo vysoce toxického ochratoxinu A v potravinách. Lze je tedy s úspěchem použít v léčbě, při diagnostice i při vyšetřování ekologických havárií.
„Kromě toho, že šetří čas, peníze i přírodu, velkou přidanou hodnotou našeho materiálu je také to, že může i významně zvyšovat citlivost i výtěžnost celého procesu chemické analýzy za pomoci extrakce následované kapalinovou chromatografií,“ zdůraznila Háková.
Cena za přínos
O nanovlákennou novinku mají už zájem firmy a nyní se jedná o jejím uplatnění v komerčním sektoru. Oba členové výzkumného týmu za svou práci obdrželi ocenění. Háková jako vedoucí multioborového vývojového týmu získala už před rokem za nový sorbent ocenění Doctorandus za technické vědy udělované v rámci soutěže Česká hlava. Erben, který se věnuje výzkumu nanovlákenných materiálů sedm let, obdržel loni v prosinci Cenu ministerstva školství.
„Jsem velmi rád, že můžeme touto cestou ocenit vynikající studenty a vzdělávací i výzkumnou činnost akademických pracovníků a vyzdvihnout výjimečné, motivované a talentované osobnosti z našeho vysokoškolského i vědecko-výzkumného prostředí. Tato země a její budoucnost závisí především na kreativitě a motivaci, na schopnosti vytvářet přidanou hodnotu a na ochotě přinášet svému poslání oběti,“ vyzdvihl ministr školství Vladimír Balaš.
Jakub Erben převzal za svůj výzkum na poli nanovláken Cenu ministerstva školství. Na snímku s ministrem Vladimírem Balašem a náměstkyní Radkou Wildovou
Na Technické univerzitě v Liberci je Erben třetím laureátem tohoto významného ocenění, které ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uděluje v této podobě od roku 2014. Předloni ho získali Tereza Semerádová z Ekonomické fakulty TUL. V roce 2019 cenu obdržel Ondřej Havelka z Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL.
9
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
