Biologická bomba: V chátrající továrně v Británii přežívá nemoc šílených krav

Na nebezpečí v opuštěné továrně Thruxted Mill v anglické Canterbury upozornil mimo jiné profesor z Kentské univerzity Alan Colchester. Byla jednou z pěti míst ve Velké Británii, kde se nacházel dobytek nakažený nebezpečnou nemocí šílených krav.

Továrna vznikla v 60. letech 20. století jako pila, posléze ji společnost Canterbury Mills přeměnila na kafilérii na zpracování živočišného odpadu. Deník The Independent informuje, že chátrající závod připomínající prostředí z hororových filmů zůstal nedotčen po téměř patnáct let.

Pandořina skříňka ze Sibiře: Tamní půda ukrývala zombie viry, mohou být hrozbou

Uzavření továrny proběhlo v roce 2008, od roku 2003 tam přitom britské ministerstvo pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova zakázalo pohřbívat nebo spalovat uhynulá zvířata. A to právě kvůli prevenci šíření nákazy v půdě či podzemních vodách.

Továrna je biologicky nebezpečná

Komplex má rozlohu sedm hektarů a podle vědců představuje bezpečnostní hrozbu. Molekuly, které způsobují bovinní spongiformní encefalopatii (BSE), lidově řečeno nemoc šílených krav, je podle odborníků velmi těžké zničit.

„To místo je biologicky nebezpečné. Vždy se vědělo, že původci nemoci šílených krav jsou neuvěřitelně odolní vůči normálnímu rozkladu a destrukci a v půdě nepochybně bude dlouhodobá kontaminace,“ uvedl Colchester.  

V devadesátých letech nákladní automobily na místo převážely zvířecí ostatky a v továrně pak stroje oddělovaly kosti od zbytků tuku a bílkovin. Mršiny po zpracování podle všeho zaměstnanci továrny házeli do dvora a tak není divu, že se na místě rozšířila nebezpečná choroba. Místní obyvatelé si také stěžovali na zápach, který se linul z částí mrtvého dobytka poházených po okolních silnicích.

Výstavba dvaceti domů

To ale neodradilo stavební firmy, které v okolí chtěly stavět. Developeři v roce 2017 plánovali místo dekontaminovat a vystavět zde dvacet domů s odhadovanými náklady téměř dva miliony liber (v přepočtu přibližně 54 milionů korun). Při prezentaci projektu jeho autoři upozornili, že se v půdě stále nacházejí stopy azbestu, kovů, ropy, olejů a tuků. Nebyly však nalezeny žádné nebezpečnější mikrobiologické druhy.

Rada městské části Ashford dala před pěti lety projektu zelenou. To se nelíbilo nespokojené tamní obyvatelce Camillie Swireové, jež se s developery nakonec začala soudit a proces vyhrála. Její dcera pak s profesorem Colchesterem spolupracovala na studii Sejde z očí, sejde z mysli? BSE po 30 letech, která se zabývá odolností látek způsobujících nemoc šílených krav v prostředí a možným snížení infekčnosti.

Nejsmrtelnější pandemie v dějinách: Hrozivé nákazy zabily desítky milionů lidí

Nemoc šílených krav je onemocnění mozku infikovaných zvířat, kterým se můžou nakazit ovce, kozy a skot. Její epidemie vyvrcholila na počátku 90. let, kdy v Británii onemocnělo až 30 tisíc zvířat. Naposledy byla nemoc šílených krav zaznamenána u krávy v anglickém Somersetu v září před dvěma lety. Pokles počtu případů je podle portálu The Daily Mail způsobený zvýšenými kontrolami skotu ze strany hygieniků a také pravidly spojenými s krmením zvířat a způsobu odstraňování částí dobytka náchylných k infekci.

Jako Alzheimerova choroba

Nemoc se rovněž může přenést na člověka, a to ve formě takzvané Creutzfeldtovy–Jakobovy nemoci (CJD), která patří do skupiny lidských a zvířecích onemocnění známých jako prionové poruchy. Většina lidí se jí nakazila při konzumaci infikovaného masa.

Příznaky můžou být přitom podobné jako u Alzheimerovy choroby. Tato fatální degenerativní mozková porucha způsobuje ztrátu paměti, změnu osobnosti, abnormální trhavé pohyby a ztrátu pohyblivosti. Pozdější příznaky zahrnují demenci, slepotu, slabost a kómu. Asi 70 procent nakažených lidí do jednoho roku od diagnózy zemře.