Všudypřítomnost tlačítka snooze či odložit svědčí o jeho popularitě. Jen těžko najdete aplikaci v telefonu nebo budík bez tohoto tlačítka, a to navzdory mnoha varováním odborníků, že podřimování po prvním zvonění budíku nám škodí.
Vědci, kteří se zabývají spánkem, tvrdí, že více budíků za sebou by teoreticky mohlo narušit naše spánkové cykly a ztížit tak naše probuzení. V polospánku vypadá tlačítko pro odložení spánku jako lákavé, ale když budík na pár minut umlčíme, jen ukolébá naše tělo do dalšího spánkového cyklu, aby ho pak vzápětí přerušil.
Nedostatek dat
Navzdory tomuto negativnímu vědeckému postoji k podřimování je tvrdých údajů o jeho účincích málo, většina toho, co o tomto tématu dosud víme, byla nashromážděna ze studií o chování souvisejícím se spánkem nebo stresem.

„Lékaři jsou obecně proti používání tlačítka odložit, ale když jsme se šli podívat na to, jaká o této problematice existují tvrdá data, žádná jsme nenašli,“ řekl neurobiolog Stephen Mattingly z University of Notre Dame v Indianě. „Nyní máme k dispozici data, která dokazují, jak je odkládání budíku běžné, avšak stále toho o účincích na lidské tělo mnoho nevíme.“
Studie, které se zúčastnilo 450 dospělých osob a byla zveřejněna v publikaci Sleep, čerpala z údajů zaznamenaných v každodenních průzkumech spánku a zjistila, že ženy jsou o 50 procent častějšími „odkladači“ než muži. Milovníci podřimování přitom během dnů účastnících se studie zaznamenali méně kroků než samozvaní „nedřímalové“ a jejich spánkový režim vykazoval více známek poruch.
Častěji odkládají sovy
Zohledněny byly také spánkové preference. Vědci zjistili, že tlačítko pro odložení budíku častěji používají noční sovy a obecně uvádějí, že jsou více unavené. Častěji podřimovali také mladší lidé.
Nic z toho však neznamená, že by existovala přímá příčinná souvislost mezi podřimováním a ponocováním nebo menší aktivitou během dne - ukazuje to však, že zatímco pro jednoho člověka může být podřimování příjemné, pro jiného to tak skvělé být nemusí. Každý spíme jinak.
Asi není překvapující, že „odkladači“ budíků v podřimování shledávali mnoho pozitiv, jako je lepší nálada a pocit větší bdělosti po spánku, zatímco ti, kteří vstanou na první dobrou toto jejich tvrzení spíše zpochybňovali.
Příliš pohodlná postel
Nejčastějšími důvody pro stisknutí tlačítka odložit bylo, že „nejsem schopen vstát z postele na první zazvonění budíku“ a „protože je to v mé posteli pohodlné“ - výzkumníci však poukázali na skutečnost, že každý třetí člověk v USA nemá dostatek spánku, což je možná hlavní důvod, proč více než polovina účastníků jejich studie byla „odkladači“.

„Kritické je, že tyto statistiky jsou reprezentativní pouze pro malou populaci, která je na tom s ohledem na spánkové návyky pravděpodobně nejlépe,“ dodal neurobiolog Mattingly.
„Nemáme žádnou představu o různých věkových skupinách, jako jsou například teenageři, domácnosti s nižšími příjmy nebo jakákoli populace, která je z historického hlediska spánkově deprivovanější než respondenti této studie.“
Základem je kvalitní spánek
Tým, který za studií stojí, se podle serveru Science Alert rozhodl nehodnotit, jestli je pro nás podřimování dobré či špatné, ale spíše to, že potřeba jakéhokoli „násilného“ buzení pravděpodobně není pro naše celkové zdraví dobrá.
Jinými slovy, řešením je spíše více spánku než méně klepání na tlačítko odložit. Ideální je spánek, který je tak akorát dlouhý a pravidelný, pokud jde o jeho rozvrh, a co nejklidnější a nerušený.

Co se týče podřimování, vědci chtějí, aby byly provedeny další podrobnější studie jeho účinků na větších skupinách lidí - nejen proto, aby se dozvěděli o možných negativech mačkání tlačítka odložit, ale také o některých pozitivech.
„Pokud si zdřímnete a budete bdělejší, když usednete za volant a pojedete do práce, může to být přínosné a užitečné. Pokud to sníží závislost na kofeinu, je to taky dobře. Podřimování není rozhodně jen špatné, podobně jako stres. Některý stres je dobrý. Jsou chvíle a místa, kde se hodí,“ dodal nakonec neurobiolog.