Kliknutím zvětšíteOnemocnění způsobené herpes virem je nepříjemné už jenom proto, že je infekční a způsobuje bolestivé puchýřky. Nová studie nyní zjistila, že byl virus podpořen nárustem líbání, jež přišlo s migrací na západ v době bronzové.
První starověké vzorky DNA viru herpes simplex zkoumali vědci z Cambridge. List Guardian informoval o tom, že podle doktorky Charlotte Houldcroftové, která se na studii podílela, mají všechny varianty moderního viru vyskytujícího se v Evropě společného předka v době bronzové před více než 4 500 lety.
DNA ze zubů
V nejnovější studii zveřejněné v časopise Science Advances použili vědci DNA získanou z kořenů zubů čtyř jedinců z Velké Británie, Nizozemska a Ruska, kteří byli nakaženi herpesem. Nejméně dva z nich trpěli onemocněním dásní a třetina kouřila tabák. Nejstarším z nich byl muž z doby železné, jehož stáří se odhaduje na tisíc pět set let. Vědci ho našli na pohřebišti v pohoří Ural, další dva jedinci, žena a muž byli z oblasti Cambridge a poslední byl z pohřebiště na břehu Rýna. Dohromady by měli pokrývat období tisíc let.
Analýza ukázala, že tehdejší virus herpesu byl až nápadně podobný tomu dnešnímu. Šířil se navíc už před téměř pěti tisíci lety. Nejdůležitějším faktorem způsobujícím prudký nárůst přenosu viru byla podle odborníků rozsáhlá migrace do Evropy z oblastí Eurasie a následný populační rozmach.
Vědci však mluví i o dalším důvodu přenosů. Líbání se mohlo objevit společně s migrací na západ společně s importem jiných kulturních praktik. Nejstarším záznamem o líbání je přitom rukopis z doby bronzové z jižní Asie. „Pokud se najednou objeví skupina lidí, kteří se líbají, což nebylo univerzální lidské chování, je to další způsob šíření viru," řekla doktorka. Zároveň ale dodala, že bude potřeba více důkazů, aby se mohla tato teorie potvrdit.
Je s námi od doby opuštění Afriky
Virus herpes simplex neboli HSV-1 infikuje čtyři miliardy lidí na celém světě. Předpokládá se, že se objevil už před miliony let, ale vědci nemají dostatek starobylé DNA viru, aby zjistili, jak se vyvíjel od doby, kdy lidé migrovali z Afriky. „Každý druh primátů má formu herpesu, takže předpokládáme, že je s námi od doby, kdy náš vlastní druh opustil Afriku,“ řekla spoluautorka studie a doktorka Christiana Scheibová pro list Independent.
Tým vědců chce nyní objevit další starobylé DNA herpesu, aby mohl dále studovat genetickou historii viru. Scheibová například doufá, že se ji podaří najít DNA herpesu od neandrtálců. Pomohlo by to podle ní v lepšímu pochopení interakcí mezi lidmi a neandrtálci stejně jako porozumění jejich sdílení patogenů.
Rady od dermatologů na to, jak si pomoct od příznaků oparu:
Pomůžou mastičky
Opar na obličeji se podle doktorky Houldcroftové skrývá na svém hostiteli po celý život a přenáší se pouze orálně. K mutacím může docházet po staletí a tisíciletí. Už v Římě si byli vědomi nebezpečnosti líbání. Portál Study finds vysvětluje, že římský císař Tiberius se měl pokusit zakázat líbání na oficiálních akcích, aby zabránil šíření nemocí. V průběhu historie však přenos viru probíhal spíše z infikované matky na novorozené dítě.
Opary by měly být nakažlivé od okamžiku, kdy jde cítit mravenčení. Příznaky mohou zahrnovat oteklé a podrážděné dásně s vředy, vysokou horečku, nevolnost a bolesti hlavy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) citované portálem MedicalNewsToday trpí oparem sedmašedesát procent lidí mladších padesáti let.
Ač neexistuje přímo lék na herpes, tak jsou tipy, které můžou ulevit od nepříjemných pocitů spojených s nemocí. Pomoci může například aplikace aloe vera gelu nebo krému s antivirovou složkou. Další možností jsou náplasti na opary nebo gely pro úlevu od bolesti.
66
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
