Zatímco Etnu či Vesuv zná téměř každý, o sopce Marsili většina lidí zřejmě nikdy neslyšela. Přitom jde o tikající bombu. Přestože v zaznamenané historii ještě nikdy nevybuchla, stát se to může už poměrně brzy. „Má křehké stěny vyplněné velkým množstvím magmatu. To nám naznačuje, že je vulkán aktivní, a erupce může začít kdykoliv,“ vyjádřil se o sopce pro agenturu AFP Enzo Boschi z italského národního institutu geofyziky a vulkanologie.
Důvod, proč takto nebezpečnou sopku lidé téměř neznají, je, že ji zhruba 150 kilometrů jihozápadně od italské Neapole ukrývá oceán. Marsili je největším evropským podmořským vulkánem. Jde o tři tisíce metrů vysokou sopku, jejíž vrchol se nachází zhruba 450 metrů pod hladinou. To ovšem vůbec neznamená, že by její výbuch byl méně nebezpečný, než erupce sopek na pevnině. Spíše naopak. „Erupce by vyvolala silné tsunami, které by zasáhlo pobřeží Kampánie, Kalábrie a Sicílie,“ nastínil Boschi. Vlna by mohla měřit i dvacet nebo třicet metrů.
Co dokáže takový výbuch podmořské sopky, se lidé přesvědčili už letos v lednu, kdy podobná vybuchla u Tongy v Oceánii. Šlo o vulkán Hunga Tonga-Hunga Ha'apai. Satelitní snímky ukázaly, jak se nad mořskou hladinou zvedl obrovský, až pět kilometrů široký oblak popela, páry a sopečných plynů do výšky zhruba dvaceti kilometrů. Obyvatelé Tongy se museli evakuovat před vlnou tsunami. Voda způsobila značné škody, na souostroví prakticky humanitární katastrofu. Menší vlny dorazily až na Havajské ostrovy.
Erupce vulkánu Hunga Tonga-Hunga Ha'apai každopádně zdůraznila potřebu lepšího vědeckého zmapování podmořských sopek. Nejde ale o jednoduchý úkol. Navzdory veškeré moderní technice totiž jejich hledání a hlídání připomíná napínavou detektivku - včetně mravenčí práce a vyšetřovatelů v ohrožení života.
Přitom se odhaduje, že pod vodou jsou skryté stovky, možná tisíce sopek, jejichž erupce mohou nejen chrlit lávu a sopečný prach, ale dávat v podobě tsunami do pohybu mořskou hladinu. „Je mnohem těžší lokalizovat vulkány na dně oceánů, než ty na pevnině. Ve skutečnosti toho lidstvo ví víc o povrchu Měsíce, než o tom, co se nachází na mořském dně,“ upozorňuje BBC.
Výbuch sopky u souostroví Tonga zachycený z vesmíru:
Sopka pod nohama
Vědci se ale nevzdávají. „Lov těchto podmořských hor, který pomůže ochránit pevninu i oceán, je v plném proudu. Erupce u Tongy podnítila vědeckou komunitu, aby prozkoumala tuto nezmapovanou říši,“ nastiňuje BBC.
Novozélandský Národní institut pro výzkum vody a atmosféry například letos v dubnu zkoumal místo, kde k erupci došlo. „Výzkumné plavidlo RV Tangaroa prohledalo tisíce čtverečních kilometrů mořského dna a shromáždilo videozáznamy i fyzické vzorky, které nyní vědci studují v laboratořích,“ uvádí BBC.
Region se vyznačuje velkou sopečnou aktivitou. Vědci tak nepochybují o tom, že sopka, která explodovala, není jediným tamním podmořským vulkánem. „Cílem expedice bylo zmapovat místo, objevit vulkanická ložiska, a díky tomu pochopit chemické procesy a geologické aspekty erupce,“ popisuje BBC.
Vědci z lodě spustili na dno dálkově ovládaný systém, bezpilotní plavidlo. Přesto byli neustále v nebezpečí - což je jedním z problémů při mapování podmořských sopek. „Bylo to děsivé. Stále hrozilo riziko menší erupce pod naší lodí. To znamenalo, že jsme se kdykoliv mohli mrknutím oka potopit,“ popsal vedoucí expedice, vulkanolog Kevin Mackay.
Ostře sledovaný vulkán
Kromě novozélandského institutu se hledání podmořských vulkánů věnuje organizace Gebco (General Bathymetric Chart of the Oceans). Cílem projektu je do roku 2030 zmapovat mořské dno. Jenže zatímco se vědci všemožně snaží zjistit, kde všude se podmořské vulkány nacházejí, problémem je, že se toho stále moc neví o dynamice jejich erupcí.
Ne každá dosáhne takového rozsahu, jako tomu bylo u Tongy, nebo by mohlo být u Marsili. A tak o většině z nich lidstvo ani nemusí vědět. „Známky výbuchu podvodního vulkánu jsou na hladině vidět pouze pokud se vulkán nachází v poměrně mělké vodě a když jsou vidět, tedy když už tryská horká láva, je pozdě kohokoliv varovat,“ zmiňuje server The Conversation.
Přitom když pak nastane erupce velkého rozsahu, ohroženy jsou životy mnoha lidí. Proto je velmi důležité vědět, jak celý proces funguje. „Zatím bylo zdokumentováno jen velmi málo podmořských erupcí, neboť jsou obvykle ukryty pod hladinou. Ty, které vědci pozorovali, nám však mohou poskytnout vodítko k tomu, jak budou vypadat příští katastrofy. Třeba v roce 2018 zachytili vědci podvodní erupci u francouzského ostrova Mayotte, která odhalila vysokou úroveň seizmicity v regionu. Od té chvíle je Mayotte nepřetržitě monitorovanou oblastí,“ přibližuje BBC.
Podvodní sopka Mayotte:
Skupina vědců na platformě Revosina pravidelně aktualizuje data o sopce, zaznamenává proudění magmatu, teplotu a kyselost vody i sopečnou činnost. „To, co vědci předvádějí, je extrémně důležité,“ poznamenává BBC.
Odborníci totiž včas dokážou zjistit hrozící nebezpečí. A to může být opravdu velké. „Představte si explozi silnou jako tu u Tongy třeba ve Středomoří, nebo u Havaje. Rozsah úmrtí a škod. Problém ale je, že nemůžeme studovat vulkány, pokud nevíme, kde jsou,“ potvrdil důležitost výzkumu podmořských sopek pro BBC také vědec Javier Escartin z Laboratoire de Géologie at the Ecole Normale Supérieure v Paříži.
I přes to, že na důležitosti výzkumu podmořských sopek se shodnou odborníci z celého světa, problémem, proč výzkum nepostupuje tak rychle, jak by měl, jsou i peníze. „Cena za expedice může být až padesát tisíc eur (1,2 milionu korun) na den. Zajištění trvale umístěné techniky v blízkosti sopky pak může stát miliony eur. A budování takové infrastruktury trvá roky,“ poznamenává BBC.
Poslouchání podmořských sopek
Pro mapování podmořských sopek zatím vědci používají několik metod. Jednou z nich je hydroakustické monitorování. „Když pod vodou exploduje sopka, vyprodukuje jistou akustickou energii. Když láva horká i 1200 stupňů Celsia interaguje s chladnou mořskou vodou, je to jako exploze zvuků - od ostrých prasklin a hromového rachotu až po pomalé dunění. Vědci tak mohou naslouchat vibracím pod vodou prostřednictvím podvodních mikrofonů. Akustická data poskytují vodítka k umístění lávových proudů a rovněž varování před hrozícími nebo probíhajícími erupcemi,“ popisuje BBC.
Hydroakustické metody se ve světě využívají třeba také pro mapování pohybu ponorek či komunikace mezi velrybami.
Další možností je pozorování z vesmíru. „Satelity umožňují vědcům pravidelně prohlížet rozsáhlé oblasti povrchu oceánu, díky čemuž mohou zaznamenat jakékoliv změny. Při mnoha příležitostech tak už odborníci zpětně odhalili erupce vulkánů, které by jinak zůstaly nezaznamenány,“ píše list The Conversation.
Problémem ovšem je, že se toto všechno dá zjistit, až když sopka exploduje. Otázka vybudování systému včasného varování před erupcemi tak zůstává nevyřešena.
Potopení k podvodní sopce Axial Seamount:
Důležitý tak zůstává podrobný výzkum již známých podmořských vulkánů. Zřejmě nejprozkoumanějším ze všech je Axial Seamount, aktivní sopka u severozápadního pobřeží Spojených států. Doložené jsou její erupce v letech 1998, 2011 a 2015. Aktuální výzkum naznačuje, že by v brzké době mohlo dojít k dalšímu výbuchu. „Spojené státy udržují speciální program, který zahrnuje geology, vulkanology a další odborníky. Jejich činností je monitorování a připravování reakcí na případnou nouzovou situaci,“ nastiňuje BBC.
Ne všechny státy a organizace si ale mohou dovolit udržovat v chodu tak nákladné programy a mnohé podmořské sopky tak nadále zůstávají skrytou hrozbou.
