Hnědí medvědi na Aljašce, mravenečníci velcí v Brazílii, polární sobi v Norsku, lvi v Keni a sloni indičtí v Myanmaru nosí malé vysílačky, které posílají vědcům GPS data o jejich pohybu. Velký mezinárodní tým badatelů dal nyní nejen jejich údaje dohromady ve velké studii v magazínu Science.

Chtěli zjistit, zda a jak 2300 živočichů třiačtyřiceti druhů v roce 2020 změnilo chování po zavedení prvních přísných lockdownů kvůli covidové pandemii.

Hroši jsou známí jako jedni z nejnebezpečnějších zvířat na planetě. Svými silnými čelistmi jsou schopni přelomit kánoi.
Kokainoví hroši terorizují Kolumbii. Úřady plánují velkou a nebezpečnou akci

Vědci z dat vyčetli, že v místech s nejpřísnějšími uzávěrami se dálkové přesuny zvířat v jednotlivých desetidenních obdobích prodloužily o 73 procent, což nasvědčuje, že se zvířata pohybovala víc a rozšiřovala svůj životní prostor.

„Mohla si chodit po svém a nestarat se, kde jsou lidé. Mnoho druhů totiž člověka vnímá jako ohrožení,“ řekla deníku New York Times (NYT) jedna z autorek studie Marlee Tuckerová, ekoložka na nizozemské Radboudově univerzitě.

Zvířata v ulicích, které vyprázdnil covidový lockdown:

Zdroj: Youtube

V kratším časovém měřítku ovšem savci zřejmě spíše zůstávali na místě. Oproti roku 2019 byly vzdálenosti, které zvířata urazila v každé dané hodině, kratší, píše NYT. To by nasvědčovalo, že se méně často setkávala s lidmi nebo auty a nemusela před nimi utíkat, uvedli badatelé. Ve většině prostředí s převládajícím lidským osídlením se zvířata v době lockdownů také o 36 procent více přibližovala silnicím.

Po zmírnění lockdownu se situace obrátila

Jak upřesnil web Phys.org Tuckerová se 174 kolegy z Covid-19 Bio-logging Initiative analyzovala globální data od více než 2300 jedinců, od slonů a žiraf po medvědy a jeleny. Badatelé srovnali data pohybu savců v prvním období lockdownů od ledna do poloviny května 2020 s pohyby za stejné období předešlého roku.

„V médiích se objevilo mnoho zpráv o tom, jak při prvních lockdownech příroda ožívala, například ulicemi chilského Santiaga běhaly pumy. Ale my jsme chtěli vědět, zda o takových změnách jsou nějaké důkazy, nebo jen lidé seděli doma a tak si všímali všeho, co se děje za oknem,“ přiblížila motivaci výzkumu Tuckerová.

O zvířatech v době lockdownu kolovaly i dezinformace:

Divoká zvířata se vracejí do vylidněných ulic, šířilo se světem. Vše je jinak

Badatelé si také všimli, že když se covidové uzávěry začaly zmírňovat, zvířata se pohybovala méně než jindy. „Může to souviset s tím, že tehdy byli lidé přímo vybízeni, aby chodili do přírody. Některé přírodní oblasti proto byly rušnější než před covidem,“ řekl Thomas Mueller z Goetheho univerzity ve Frankfurtu, který studii spolu s Tuckeovou připravil.

Studie je součástí širší práce mezinárodní iniciativy pro covidový bio-logging. „Celkem šest set badatelů pro ni poskytlo víc než miliardu lokačních záznamů asi třinácti tisíc zvířat," uvedl předseda iniciativy Christian Rutz z university St. Andrews ve Skotsku pro NYT s tím, že brzy vydá další data k pohybu savců a ptáků a prozkoumá změny v chování živočichů po uvolnění karantén.