Pravěk nebyl jen boj o holý život. Na menu byl i kančí gulášek s bylinkami

To byl náš záměr. Vycházíme ze skutečného nálezu z dnešní části Hradce Králové Svobodné Dvory z roku 1899. Našla se tam mamutí kostra a mezi kostmi pět kamenných hrotů. Dokládá to ulovení zvířete člověkem, což dnes nezní jako velký objev, ale ve své době to byl převratný nález dokládající, že i na našem území lovili lidé mamuty.

Vaše výstava se ale zaměřuje na pozdější dobu, na přerod člověka z lovce na zemědělce. Jaká tady žila zvířata?
Příroda byla vlastně totožná s tou dnešní. Až na tři velké zvířecí druhy, které zde žily. To byli zubři, losi a pratuři. Mamuti vymizeli z našeho území dříve, řekněme před 18 až 20 tisíci lety.

Přechod od lovu k zemědělství je označovaný jako dějinný zlom. Proč tomu tak je?
Na naší výstavě chceme ukázat proměnu světa od závěru poslední doby ledové až po počátky zemědělství na našem území, kdy došlo nejen k obrovským klimatickým změnám, ale hlavně změnám lidské kultury, přístupu k životu. Z lovců a sběračů se stali zemědělci. Začala se vyrábět keramika a došlo k domestikaci zvířat. Změna způsobu obživy znamenala, že člověk se usadil na jednom místě, vznikla první sídla, z nich pak města a zrodila se společnost. Na našem území k tomuto přerodu došlo zhruba před 7500 lety.

Měli lovci a zemědělci hodně společného?
Přestože žili a živili se naprosto odlišným způsobem, měli toho spoustu podobného. Část hmotné kultury, některé artefakty byly stejné. Obě ty společnosti žily ve stejných podmínkách, ale k životu přistupovaly naprosto odlišně.

Kateřinská jeskyně vydala další objev. Pod zemí ukrývala tajemství penězokazců

Máte tady část dlouhého domu, to bylo obydlí prvních zemědělců, a pak také diorama loveckého tábora. Obě kultury žily vedle sebe?Několik století až možná celé tisíciletí vedle sebe skutečně koexistovaly. Nemáme žádné doklady nějakých válek, vybíjení jedné skupiny tou druhou. Minimálně se tolerovaly, možná by se dalo říct, že koexistovaly relativně mírumilovně.

K nám se zemědělství dostalo z Předního východu?
Počátek zemědělství, domestikace zvířat nebo výroba keramiky mají svůj počátek na Předním východě v době výrazně starší než u nás. Jestliže na našem území k té změně došlo 5500 let před naším letopočtem, na Předním východě to bylo o dva až tři tisíce let dříve. Přitom ty hmotné kultury se od sebe zase tolik nelišily. Střední část výstavy ukazuje artefakty z Předního východu a z Balkánského poloostrova, odkud se zemědělství dostalo k nám.

Jak vlastně žili naši pravěcí předci, byl to boj holý život?
Neměli bychom si tu dobu idealizovat. Průměrný věk byl 30 až 35 let. Je to dáno neuvěřitelně vysokou dětskou mortalitou. Pokud byste přežil prvních pět let života, pak byste se mohl dožít 55 až 65 let. Ženy tehdy začínaly rodit kolem 13 až 15 let. Určitě to nebyla jednoduchá doba, ale nemůžeme si představovat, že lidé tehdy každý den živořili. Zase nemuseli každý den vstávat v 6 a jezdit hromadnou dopravou (směje se). Nacházeli si čas i na zábavu, hry a umění.

Na výstavě máte reprodukce nástěnných maleb pravěkých lovců z Francie a Španělska. U nás takové nálezy nemáme?
To je velká zajímavost archeologie. Jeskynní malby jsou výhradně vázané na oblast Středomoří a západní Evropy. Ve střední Evropě máme naopak přenosné umění, jako je třeba Věstonická venuše, figurky mamutů a podobně. U nás je vázané primárně na Moravu, oblast Dolních Věstonic. To je místo, kde u nás byl v té době civilizační vrchol. Je to dáno tím, že Moravou každý rok táhli mamuti z dnešního Maďarska do Polska a zpět. Tam lovci nemuseli vynakládat tolik úsilí na sehnání obživy.

Máte představu o tom, co poslední lovci a první zemědělci jedli?
To se dokládá špatně, ale máme třeba nálezy keramiky se spálenými zbytky jídla. Podařilo se analyzovat pokrmy jako rybí vývar, masová polévka, něco, co by se dnes dalo přirovnat ke kančímu guláši, tedy maso dušené se zeleninou a hodně se používaly bylinky. U prvních zemědělců máme doložené, že pekli chleba.