Způsobují majetkové škody za stamiliony, někdy končí i tragicky. Bouřkám s blesky a jejich vzniku se nyní snaží přijít na kloub experti z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky (AV ČR). S modelem elektrizace oblačnosti chtějí dokázat předpovídat blesky.

Vědci mají znalosti o zrodu blesků, ale dosud se jim nepodařilo zcela objasnit přesný proces elektrizace oblaku. „Víme, že ke vzniku blesku je zapotřebí oddělení náboje a dostatečně silné elektrické pole,“ uvedla ve studii vědecká pracovnice AV ČR Jana Popová. K lepšímu pochopení procesu má pomoci právě zmíněný projekt.

Masivní tornáda letos v květnu zasáhla USA:

Tornáda. Ilustrační foto
V USA natočili masivní tornáda. Lovec bouří rodinu zachránil na poslední chvíli

Cílem výzkumu je rovněž přispět k přesnějším předpovědím počasí. Autoři napsali, že dnešní metody umožňují meteorologům zjistit pravděpodobné místo a dobu podmínek pro vznik konvektivních bouří, tedy souboru jevů zahrnujících poryvy větru, intenzivní deště, kroupy, blesky a podobně. V reálném čase jsou pak schopní podle směru větru a dalších aspektů určit posun bouřkové oblačnosti. „Jestli ale bouřlivé počasí vyprodukuje blesky, kolik jich bude a kde uhodí, to se konstatovat nedá,“ vysvětlili vědci z Akademie věd České republiky v odborném časopise A / Magazín.

Podrobné měření

Projekt probíhá na dominantě Českého středohoří Milešovce. Odsud vědci shromažďují a analyzují data z měřicích přístrojů umístěných na meteorologické observatoři. „Zajímáme se o bouřky, které se vyskytují přímo na kopci i v okolí,“ sdělila Popová. Dále popsala, že prostřednictvím dvou radarů sledují oblaka a prostorová data.

Takzvaný oblačný profiler, radar měřící oblast v úzkém vertikálním profilu až do výšky čtrnácti kilometrů, je velmi citlivý na částečky obsažené v oblaku. Zjistí, zda v něm jsou kroupy, krupky, ledové krystalky, sníh či déšť a jak jsou rozvrstvené. „Právě některé tyto částečky, zejména ledové krystalky a krupky, jsou klíčové pro vznik blesku,“ vysvětlila Popová. Dodala, že aby výzkumníci byli schopní získat prostorový přehled o bouřce, využívají ještě druhý radar, který disponuje pohyblivou anténou a umí proměřovat atmosféru.

Informacemi z obou zařízení se experti snaží objasnit, v čem se liší bouře doprovázené blesky od těch, které přinášejí pouze srážky. Dále srovnávají, čím jsou bouřky přímo na Milešovce jiné od těch zuřících několik kilometrů od ní.

Z Česka byla vidět nejsilnější polární záře za posledních dvacet let:

Polární záře nad jalubským mlýnem
Česko prozářila nejsilnější polární záře za dvacet let. Snímky jsou úchvatné

Další fází je počítačová simulace. Software umožňuje explicitně popsat proces elektrizace v simulovaném bouřkovém oblaku. Vědci uvedli, že program, který vznikl před pár lety, technici postupně upravují a zpřesňují, aby dokázal simulovat reálné bouře. S dokonalejší výpočetní technikou by meteorologové v budoucnosti mohli vydávat mnohem přesnější varování před blesky.

Jak vznikají blesky

Odborníci ve výzkumu uvedli, že blesky vznikají v bouřkovém oblaku nazývaném cumulonimbus, který lidé mohou znát především z letní oblohy. „Jedná se o typický velmi vysoký huňatý oblak, který se roztahuje do velkých výšek. Ve zdejších zeměpisných šířkách roste zpravidla do pěti až dvanácti tisíc metrů, výjimečně až do patnácti tisíc,“ napsali.

Ilustrace vzniku blesků:

Zdroj: Youtube

Pro vznik elektrického výboje je důležité, aby oblak obsahoval různé částice, jako krupky a ledové krystalky, a také přechlazenou vodu. Těžší částice propadávají do nižších hladin oblačnosti a narážejí přitom do lehčích, nesených vzduchem. Tím si vyměňují náboj, a v této fázi může vzniknout blesk mezi dvěma oblaky.

Popová uvedla, že nejvhodnější podmínky pro vznik bouřek v Česku panují v létě, zejména v červnu a červenci. Vzduch u zemského povrchu je totiž nejteplejší a obsahuje nejvíc vlhkosti.

Blesky se mohou objevit i v zimě. V Česku jsou sice každoročně, ale zřídka. Jejich vznik v chladných měsících závisí na dynamice proudění vzduchu. K výboji dochází, když vzduch držící se při zemi je prudce vytlačený do výšky.

Škody kvůli bouřkám

Jsou to ale letní bouřky, které v případě živlů působí značné škody v České republice. ČTK s odkazem na statistiky České asociace pojišťoven uvedla, že v roce 2023 největší škody napáchalo krupobití (405 milionů korun), následovaly vichřice, které způsobily pojistné události za 282 milionů, a nakonec déšť s majetkovou újmou za 44 milionů.

Mají El Niño a La Niña dopady na Česko?

El Niño s sebou přináší sucho, kvůli kterému snadněji vznikají lesní požáry.
Fenomény El Niño a La Niña: Čím se liší, co způsobují, jaké mají dopady na ČR

„Nejvíce živly řádily v srpnu, kdy se do ČR přesunula silná bouřková fronta z Bavorska. Na jaře zase dominovaly vichřice," uvedla mluvčí Uniqa pojišťovny Eva Svobodová.

Podle portálu BOZP dochází po celém světě zhruba k 240 tisícům zásahů člověka bleskem ročně, z toho přibližně 24 tisíc lidí nepřežije. Ačkoliv v Česku způsobí smrt obyvatel jen výjimečně, meteorologové radí je nepodceňovat a dodržovat bezpečnostní zásady.