Několik skupin kostrových hrobů odkrývali archeologové u Mikulovic v letech 2007 až 2009. Záhy se ukázalo, že pohřebiště je mimořádně bohaté na pohřební výbavu. Výzkum přinesl řadu informací o době kolem roku 2000 před naším letopočtem, kdy se rozvíjela ve střední Evropě bronzová metalurgie a dálkový obchod.

„V této klíčové době patřilo území dnešních Čech, spojované s takzvanou únětickou archeologickou kulturou, spolu s oblastmi jižní Anglie a jihovýchodního Španělska k nejvyspělejším oblastem evropského kontinentu a jeho tehdejší obyvatelé udávali po několik staletí tón společenskému, hospodářskému a politickému vývoji celé širší střední Evropy," uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček.

V egyptských chrámech podle vědců voněla směsice různých olejů, a třeba i vůně pečeného masa.
Jak voněl starověký Egypt? Vědcům se podařilo namíchat Kleopatřin parfém

Důkazem bohatství a dálkového obchodu je právě jantar z Baltu na ženině náhrdelníku. „Jde o naprosto unikátní šperk, který mezi nálezy z této doby nemá obdoby," uvedl archeolog Michal Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. „Radiokarbonové datování provedené v laboratoři v Mannheimu klade hrob do rozmezí let 1880 až 1750 před Kristem,“ doplnil archeolog.

Maskulinní rysy

Žena zemřela zhruba v 35 letech, patrně se narodila a žila celý život v okolí Mikulovic, které tehdy podle archeologa nejspíš byly uzlovým bodem na nějaké dálkové obchodní trase. Šlo o drobnější ženu s trochu maskulinními rysy - výraznou bradou a široce posazenýma očima. Kromě náhrdelníku měla také pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice a dvě zlaté záušnice.

Rekonstrukci ženiny podoby, včetně replik všech šperků, bude Akademie věd ČR využívat pro popularizační účely při různých akcích a krátkodobých výstavách.