Stárnutí údělem člověka zůstane, ale pokud další výzkum potvrdí závěry amerických vědců, budou jednou šediny nosit jen ti, kdo jsou na ně hrdí nebo si s nimi připadají přitažlivější.

Skupina výzkumníků z Grossmanovy lékařské školy Newyorské univerzity výsledky bádání zveřejnila v prestižním odborném časopise Nature. „Je to skutečně velký krok k pochopení, proč šedivíme,“ řekla jedna z autorek studie a profesorka dermatologie na zmíněné škole Mayumi Itoová pro New York Times.

Na rozdíl od embryonálních kmenových buněk, které se vyvinou ve všechny možné orgány, dospělé kmenové buňky mají svou cestu nastavenou pevněji, připomíná list. Melanocytové kmenové buňky v lidských vlasových folikulech neboli váčcích zodpovídají za tvorbu a udržování pigmentu vlasů.

„Každý váček si udržuje zásobu nezralých melanocytových kmenových buněk. Když jsou potřeba, přesunou se z jedné části folikulu do druhé, kde je proteiny pobídnou k dozrání do buněk produkujících pigment, a ty pak dají vlasům jejich barvu,“ popsal fyziologii udržování barvy vlasů list.

Překvapující kmenové buňky

Badatelé svým výzkumem zamýšleli ověřit, zda vlasy šediví v důsledku ztráty těchto kmenových buněk, nebo i z jiných důvodů. Aby se více dozvěděli o chování kmenových buněk v různých fázích růstu vlasů, věnovali se dva roky sledování a zobrazování jednotlivých buněk v myší srsti. K jejich úžasu kmenové buňky putovaly tam a zpět ve vlasovém váčku, přecházely do svého zralého, pigment produkujícího stavu, a pak jej zase opouštěly. „Byli jsme překvapení,“ řekl vedoucí výzkumu Qi Sun s tím, že vidět jednu skupinu kmenových buněk přepínat mezi zralým a mladým stavem neodpovídalo dosavadním zjištěním.

Výzkum ale také ukázal, že kmenové buňky postupem času nezvládaly svoji podvojnou existenci udržovat. Padání vlasů a jejich dorůstání váčky vyčerpává, kmenové buňky nakonec přestaly ve folikulu cestovat, zůstávaly v zásobovací části a přestávaly produkovat pigment.

„Výzkumníci tento efekt dál prozkoumali vytržením chlupů myší, aby simulovali rychlejší cyklus jejich dorůstání. Toto vynucené stárnutí vedlo k nahromadění melanocytových kmenových buněk uvázlých v zásobárně, kde už pigmentové zbarvení neprodukovaly. Srst myši se z tmavě hnědé změnila na prokvetlou, takzvaně pepř a sůl,“ popsal list experiment provedený při studii.

Pomoc lidem

Podle vědců mohou mít závěry studie na hlodavcích důsledky i pro pochopení šedivění lidských vlasů. „Nově nalezený mechanismus otevírá možnost, že stejné strnulé umístění těchto kmenových buněk může existovat i u lidí. Pokud tomu tak bude, nabízí to příležitost hledat cestu ke zvrácení nebo předcházení šedivění lidských vlasů, když zablokovaným buňkám pomůžeme znovu putovat mezi částmi vlasového folikulu,“ řekl Sun pro magazín SciTechDaily.

Magazín upřesnil, že podle studie není stejná vlastnost přítomná u dalších sebeobnovujících se kmenových buněk, jako jsou ty, které tvoří samotný vlasový folikul. Ty se pohybují jen jedním směrem po zavedené časové ose svého dozrávání. „To pomáhá vysvětlit, proč mohou vlasy dál růst, i když už nemají pigment,“ zmínil Sun.

Itoová pro magazín dodala, že tým plánuje prozkoumat možnosti, jak obnovit pohyb melanocytových kmenových buněk ve vlasových váčcích nebo je do něj fyzicky vrátit, aby znovu mohly produkovat pigment.

Bioložka Melissa Harrisová z Alabamské univerzity v Birminghamu, která se na studii nepodílela, její závěry ocenila. „Pomáhá upevnit dřívější doklady, které nasvědčují, že ne všechny melanocytové kmenové buňky si jsou rovné, a i když vám nějaké zbydou, nemusí vám být k užitku,“ řekla pro New York Times.

Hodnotná studie

Poukázala ovšem, že část studie popisující pokus s „nucený stárnutím“ myší srsti bere trochu s rezervou, protože vytrhaná srst se nemusí chovat stejně jako srst přirozeně zestárlá. „Přesto považuji studii za hodnotnou, a to nejen proto, že lék na šedivění vlasů by byl populární. Pochopení chování kmenových buněk totiž může badatelům pomoci třeba i při výzkumu rakoviny a regenerace buněk,“ zhodnotila Harrisová.