Vědci pomocí pokročilého počítačového modelování zkoumali, jak by se jaderný výbuch mezikontinentální balistické rakety projevil uvnitř budov. Zejména se zaměřili na konkrétní dopad na lidi, kteří by se v nich nacházeli. Americký fyzikální institut pak studii publikoval v časopise Physics of Fluids.

„Před naším výzkumem nebylo jasné, jaké nebezpečí hrozí lidem uvnitř budovy vyztužené betonem, která je schopná odolat tlakové vlně,“ vysvětlil autor Dimitris Drikakis z univerzity v Nikósii.

Nebezpečná tlaková vlna

Jak uvedl server Vice, odborníci na jadernou válku rozdělují bezprostřední okolí jaderného výbuchu do tří zón. V první, takzvané zóně těžkého dopadu, je vesměs vše vymazáno z povrchu zemského. Naproti tomu ve třetí zóně nazývané lehkého dopadu, jsou lidé většinou lehce zranění, ale nejsou ohrožení na životě. Pro potenciální přeživší je tak nejnebezpečnější zónou právě druhá, takzvaná středního poškození. Zde mohou explozi ustát robustní betonové budovy a lidé mají nějakou šanci na přežití. Mohou však utrpět velmi vážná zranění.

Drikakis pro Sky News uvedl, že na základě závěrů studie představuje značné nebezpečí vysoká rychlost proudění vzduchu. A to zejména v těsných prostorách budovy, které zesílí efekt tlakové vlny.

Cvičný jaderný výbuch provedený v rámci operace Upshot-Knothole
Jak daleko musí člověk být, aby přežil jaderný výbuch? Dopady rozebrala studie

Funguje to tak, že vzniklý vzduch se odráží od stěn, láme se za rohy a odráží se naskrz domem rychlostí dostatečně silnou na to, aby při zásahu člověka jej výrazně odhodil. V nejhorším případě dokáže vyvinout sílu odpovídající osmnáctinásobku hmotnosti lidského těla. Výzkumníci dodali, že mezi výbuchem a příchodem silné tlakové vlny by uplynulo jen několik sekund. Také upozornili, že se nesmí zapomínat na riziko následné otravy radiací.

Ačkoliv se situace zdá být pro člověka jako bezvýchodná smrt či minimálně může skončit vážným zraněním, vědci přesto vytyčili místa, kterým je nutné se vyhnout, případně jež jsou vhodná pro úkryt.

Zdroj: Youtube

Lidé by si měli dávat největší pozor na okna, chodby a dveře. „Jsou to tři nejkritičtější místa v interiéru, kterým se musíte vyhnout,“ uvedl pro Sky News spoluautor studie Ioannis Kokkinakis. Naproti tomu výzkumný tým zjistil, že člověk je v bezpečí před rychlým prouděním vzduchu, pokud se schová v rozích pokojů obrácených proti směru výbuchu.

Důležité pro záchranné akce

Podle serveru Vice vědci při počítačové simulaci použili atomovou hlavici o síle 750 kilotun. Tím by zóna středního poškození začínala zhruba čtyři kilometry od detonace a končila by ve vzdálenosti kolem čtyřiceti osmi kilometrů. Pro srovnání, americké atomové bomby shozené na japonská města Hirošima a Nagasaki měly sílu kolem 20 kilotun.

Ilustrační snímek
Z krytů se staly turistické atrakce. Lidé řeší, co by dělali při útoku

Server Vice však upozornil, že od té doby zbraně značně zesílily. Například v aktuálním arzenálu Spojených států nebo Ruska jsou jaderné střely se silou větší než 750 kilotun.

Autoři studie věří, že pochopení dopadů jaderného výbuchu pomůže zabránit zraněním a správně nasměrovat záchranné práce, aby byly co nejúčinnější. Samozřejmě doufají, že jejich rady nebudou nikdy potřeba.