Schopnost smát se se u lidí objevuje již ve čtyřech měsících věku, přičemž smích je nejrozpoznatelnějším projevem pozitivních emocí napříč kulturami. Smích, který je prostředkem sdělování sociálních informací, přitom nepozorujeme pouze u lidí. Vyskytuje se také například u lidoopů, což naznačuje, že pochází od našeho společného evolučního předka. 

Sdílení postele se svým partnerem může mít značné výhody pro váš spánek.
Ležet v posteli s partnerem může mít nečekané výhody pro spánek, zjistili vědci

Postupně se u lidí vyvinula také složitá řeč, která umožnila používat smích v různých kontextech. Naše schopnosti pak například dokážou smích uměle vyvolat, ale také mnohdy rozpoznat a dešifrovat smích falešný.

Dva základní typy smíchu

Výzkumnice Sally D. Farleyová a její kolegové píší: „Pravděpodobně existuje model dvojí cesty pro produkci smíchu, který rozlišuje mezi spontánním (autentickým) a voluntárním (manipulovaným) smíchem.“

Smích může signalizovat sympatie člověka a také podporovat a udržovat pozitivní vztahy. V práci tým zkoumal schopnost rozlišit smích směřující ke dvěma skupinám s vysokou mírou takzvané afiliace: přátelům a romantickým partnerům.

Afiliace je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim. Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení ze skutečnosti, že během evoluce sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora. Studiem afiliace se zabývá sociální psychologie.

Podněty ke smíchu vědci shromáždili z archivovaných pětiminutových telefonních hovorů zahrnujících 27 osob, které volaly svému romantickému partnerovi a blízkému příteli stejného pohlaví. Z 54 hovorů byly vystřiženy segmenty smíchu, čímž bylo získáno celkem 52 nahrávek (po vynechání dvou hovorů, které neobsahovaly žádný smích). 


Dvaapadesát různých smíchů

Do první studie následně vědci zahrnuli padesát studentů ze středoatlantské oblasti Spojených států, kteří hodnotili všech dvaapadesát segmentů na stupnici od 1 (extrémně nepříjemné) do 9 (extrémně příjemné). Každý smích si poslechli celkem dvakrát, pokaždé v náhodném pořadí, a následně označili, zda byl podle jejich názoru směřován k příteli nebo partnerovi.

Chcete mít zdravé srdce i mysl? Obklopujte se lidmi, kteří jsou vám nejblíže.
Antistresové desatero: Zdraví si lze zachránit i vlastními silami

Hodnotitelé dokázali rozlišit smích mezi těmito dvěma skupinami velmi dobře. Smích směřující k partnerům navíc hodnotili jako příjemně znějící (oproti smíchu s přáteli). Zajímavé je, že při určování typu smíchu měli ženy a muži podobnou míru přesnosti, což je překvapivé vzhledem k tomu, že ženy jsou citlivější na neverbální náznaky a mají tendenci v těchto úsudcích předstihovat muže.

Jako příklady prototypických smíchů vybrali odborníci vždy dva nejpřesněji identifikované smíchy (přítel/kamarádka a romantický partner/ka), celkem tedy osm segmentů smíchu.

Celkem osmapadesát účastníků poté poskytlo devíti bodové hodnocení dimenzí spontánnosti (například uvolněný/napjatý, proměnlivý/monotónní) a emocionality (například vřelý/studený, submisivní/dominantní).

Jak se lidé smějí?

Zdroj: Youtube

Přátelský smích je přirozenější

Smích směřující k přátelům (oproti romantickým partnerům) byl obecně hodnocen jako hlasitější, mužnější, dominantnější, dospěleji znějící a méně dýchavičný. S ohledem na pohlaví byl mužský smích vnímán jako mužnější a chladnější, zatímco ženský jako hlasitější, přirozenější, proměnlivý, zralý, uvolněný a dominantní.

V další studii použili vědci 12 segmentů smíchu z předchozí práce. Výzkumu se zúčastnilo celkem 252 osob (z toho 125 mužů) rekrutovaných na online platformě Prolific. Ti měli za úkol poslechnout si všech dvanáct segmentů smíchu po jednom a v náhodném pořadí a následně vybrat na devítibodové škále vždy v rozsahu: tichý/hlasitý, chladný/vřelý, přirozený/vynucený, dýchavičný/nedýchavičný, poddajný/dominantní, uvolněný/napjatý, mužský/ženský a monotónní/měnící se. 

Brad Pitt.
Sexuální apetit či agresivita. Tvar obličeje o člověku prozradí mnohá tajemství

Zvuk smíchu bylo možné přehrát vícekrát, nicméně se účastníci nemohli vrátit na předchozí stránku a hodnocení změnit.

Hodnotitelé opět s větší než náhodnou přesností rozlišovali smích přátelský od smíchu romantického. Zajímavé také je, že větší přesnosti dosáhli účastníci u hodnocení přátelských ukázek. Zatímco mezi muži a ženami nebyly rozdíly v identifikaci přátelského smíchu, ženy měly vyšší přesnost při identifikaci romantického smíchu.

Smích s přáteli byl hodnocen jako hlasitější, proměnlivější, přirozený, uvolněný, dýchavičný a dominantní ve srovnání se smíchem s romantickými partnery. Smích mužů vnímali jako mužnější, uvolněnější a přirozenější, zatímco smích žen hodnotili jako hlasitější, vřelejší a proměnlivější.

Podle serveru PsyPost tyto studie do jisté míry podpořily hypotézu výzkumníků o křehkosti lásky, která předpokládala, že smích směřující k romantickým partnerům bude znít jemněji (například submisivně, vřele), což dle vědců poukazuje na křehký vztahový status romantické lásky v raném stádiu.

Vědci se domnívají, že smích jsme zdědili už od společného předka lidí a lidoopů, který žil před 10 až 16 miliony let. Rozdíly mezi naším smíchem a smíchem lidoopů se pravděpodobně objevily někdy před 5 miliony let, kdy se lidé oddělili od linie vedoucí k dnešním šimpanzům a bonobům.