Lékařství starověkého Egypta odborníci považují za jedno z nejvyspělejších své doby. Tehdejší lidé trpěli podobnými nemocemi jako dnes, a již tehdy měli k dispozici rozmanitá léčiva. A ačkoliv měli starověcí Egypťané o lidské anatomii jednoduchou představu, dokázali vytvořit první ucelený medicínský systém v historii lidstva. Při nedávném výzkumu vědci zjistili, že se dávní chirurgové pokoušeli bojovat taky s rakovinou.

Archeologové u pyramid v Gíze nalezli obrovskou anomálii:

Nasvědčuje tomu lebka Egypťana stará přes čtyři tisíce let, která je uložena na Univerzitě v Cambridgi. Podle nově objevených důkazů se dávní léčitelé pokusili jejímu majiteli odstranit zhoubné nádory.

„Jsou to jedinečné objevy dokazující, že staroegyptská medicína se o rakovinu zajímala a zkoumala ji,“ řekl pro Science Alert paleopatolog Edgard Camarós z Univerzity v Santiagu de Compostela ve Španělsku.

Pokusy o léčbu

Lebka patřila muži, který zemřel nejspíš jako třicetiletý, v období mezi lety 2687 a 2345 před naším letopočtem. Vědci na ní objevili známky třiceti relativně malých lézí odpovídajícím metastázám karcinomu. Taky zaznamenali prohlubeň o velikosti mince, která vznikla zničením tkáně nádorem.

Lebky Egypťanů s nádory:

Překvapením pro odborníky však bylo, že na okrajích lézí spatřili stopy po řezu. „Chirurg se nejspíš pokoušel nálezy odstranit kovovým nástrojem,“ napsala archeoložka Tatiana Tondiniová z Univerzity Tübingen ve studii zveřejněné v odborném časopise Frontiers in Medicine. Řezné rány nevykazovaly téměř žádné známky hojení, což podle ní naznačuje, že vznikly v době smrti.

Možností taky je, že je léčitelé způsobili, když se o nemoci chtěli dozvědět víc. „Mohlo se jednat o experimentální léčbu nebo lékařské výzkumy související s rakovinou,“ vysvětlil ortoped Albert Isidro z Univerzitní nemocnice Sagrat Cor, který se podílel na studii.

Bojovnice

Přelomové důkazy o úrovni staroegyptského lékařství odborníkům přinesla také druhá lebka uložena na univerzitě. Ta patřila ženě žijící mezi lety 663 až 343 před naším letopočtem. Zemřela asi ve svých padesáti letech.

Vědce na ní zaujala obrovská léze dominující horní části mezi pravou čelní a temenní kostí. Mohlo se jednat o zhoubný nádor kostní tkáně, takzvaný osteosarkom, nebo meningeom, tedy nezhoubný nádor, který vyrůstá z obalu mozku takzvané tvrdé pleny. Léčitelé se ale v tomto případě nepokoušeli nádor léčit.

Jak vznikly pyramidy? Záhada rozluštěna:

Ženina lebka vypráví jiný příběh. Odborníci si všimli, že nad levým obočím utrpěla zranění od ostrého předmětu. Na levé straně temene měla i zranění způsobené tupým předmětem. Archeologové netuší, zda je utrpěla zároveň, ale jisté je, že je přežila.

„Žena mohla být součástí vojenského tažení, jelikož stopy na lebce vypadají jako válečná zranění,“ sdělila pro Live Science Tondiniová. Podle ní by tým měl provést další analýzy a zjistit, zda se skutečně starověká Egypťanka zapojila do boje, což by mohlo změnit pohled na roli žen ve válkách.

Vnímání rakoviny ve starověkém Egyptě

Mezinárodní vědecký tým chtěl studií zjistit, jak starověcí Egypťané vnímali rakovinu, na kolik byla nemoc rozšířená, a jak se tehdejší společnost s patologií vyrovnávala. „Máme důkazy, že staroegyptská medicína se zvládla vypořádat se složitými zlomeninami lebky, ale rakovina byla pro tehdejší lékařské znalosti příliš složitá,“ uvedla Tondiniová.

Jak vypadalo lékařství ve starověkém Egyptě?

| Video: Youtube

Archeologové nemohli jednoznačně určit příčinu smrti pacientů, ale pokročilá fáze rakoviny v obou případech naznačila souvislost s úmrtím. Je možné, že Egypťané se snažili nemoc léčit, ale nedokázali to. Podle Camaróse je to přesto mimořádný nový pohled na historii lékařství.

Bohaté shromaždiště znalostí

Egypt je bohatým shromaždištěm vědomostí a významných nálezů, které jsou pro vědce důležité pro pochopení starověkého života. Například v Sakkáře objevili ukryté mumifikační dílny i s obsahem.

Bájné Amazonky mohly skutečně existovat:

V rituálních vázách vědci identifikovali stopy alkoholu a omamných látek. Odborníci též zjistili, jaký byl skutečný význam mumií se zlatým jazykem. Rovněž vytvořili 3D model obličeje běžného starověkého Egypťana žijícího před 35 tisíci lety.