Slovo kaldera vychází ze španělského výrazu pro „kotel“, a ten novozélandský se vytvořil tehdy, když na Zemi došlo k poslední supererupci. Byl to výbuch Oruanui před 25 400 lety. Supererupce znamená, že na indexu vulkanické aktivity dosáhla nejvyššího možného stupně osm. Šlo tedy o megakolosální výbuch s obrovským průnikem vyvrženin do stratosféry. A podle nové studie zveřejněné v New Zealand Journal of Geology and Geophysics supervulkán pod jezerem Taupo stále duní.

Z bezpečné vzdálenosti si lidé mohou prohlédnout v národním parku Yellowstone opravdu jedinečná místa - například ta, která svědčí o bohaté geotermální aktivitě.
Yellowstone je úchvatný i nebezpečný. Titán pod ním může rozpoutat apokalypsu

Za posledních 12 tisíc let byla sopka Taupo aktivní pětadvacetkrát. Její poslední erupci v roce 232 našeho letopočtu popisují autoři nové práce jako „jednu z nejvýbušnějších erupcí Země v historických dobách“. Od té doby byly u této sopky zdokumentovány nejméně čtyři „nepokojné epizody“, které způsobily ničivá zemětřesení a v roce 1922 i masivní pokles země.

Výzkumníci analyzovali data shromážděná během 42 let z 22 míst kolem jezera i v jezeře a našli důkazy, že supervulkán se stále ozývá.

Zdroj: Youtube

Měření běží od roku 1979

„V roce 1979 začali vědci používat novou průzkumnou techniku, která detekuje i malé změny v sopečné aktivitě pomocí jezerní hladiny. Od té doby byly každý rok provedeny čtyři průzkumy,“ vysvětluje hlavní autor studie Finnigan Illsley-Kemp, seismolog z Viktorijské univerzity ve Wellingtonu. Tato technika využívá měřidla, sledující vertikální posuny jezerního dna.

Aby byla zajištěna spolehlivost dat a nedocházelo k chybám vyvolaným normálním vlněním hladiny pod vlivem větru, provádí se pro každý datový bod několik měření, aby se zjistily stupně odchylek. Na každém stanovišti je také instalováno záložní měřidlo jako pojistka proti rušení jinými silami.

V počátcích projektu byla tato měření zaznamenávána z ručních měřidel zřízených pouze na šesti stanicích. Mezi srpnem 1982 a červencem 1983 však přibylo dalších osm stanic a současně také začaly vycházet najevo první výsledky vyplývající z těchto měření.

Erupce podmořského vulkánu nedaleko souostroví Tonga v Tichomoří.
Vědci přišli s novými detaily o erupci sopky Tonga. Jejich zjištění jsou děsivá

Počátkem roku 1983 systém detekoval na různých místech vzestup nebo pokles. Nedlouho poté otřáslo celou oblastí několik drobných zemětřesení, což vedlo k protržení několika zlomů. Centrální zlomový pás tak byl zatlačen dolů a oblasti na jižním konci jezera se naopak zvedly. Série zemětřesení v roce 1983 byla přitom pouze první ze sedmi relativně tichých, ale přece jen nepokojných epizod, zaznamenaných během posledních 35 let.

Do roku 1986 proto probíhaly v oblasti každý rok rutinní průzkumy využívající i dalších senzorů a dodatečných pozorování důsledků zemětřesení, čímž vznikl robustní soubor dat, který se s přibývajícím časem stával stále podrobnějším.

Sopka zahýbala s jezerním dnem

Autoři nové studie z něj vypozorovali, že během období geologických nepokojů měl severovýchodní konec jezera (který je nejblíže středu sopky a přilehlým zlomovým liniím) tendenci stoupat, zatímco dno jezera poblíž středu zlomového pásu se potopilo a na jižním konci jezera došlo k menšímu poklesu.

„Sopka vyvolala v jezeře asi 16centimetrový zdvih jezerního dna poblíž útesů Horomatangi, zatímco severně od jezera způsobily tektonické zlomy 14centimetrový pokles,“ řekl Illsley-Kemp.

Výbuch podmořské sopky u souostroví Tonga.
Skrytá hrozba: Pod mořem číhají nebezpečné vulkány, zabít mohou miliony lidí

Podle jeho názoru je tato oblast Taupo místem, kde se nachází nádrž magmatu v hluboké vrstvě horké a roztavené horniny. Zdvih o 16 centimetrů není sice katastrofický, ale rozhodně by stačil na nějaká poškození budov či potrubí, kdyby se v daném místě nacházela. Podle vědců ho vyvolalo pravděpodobně magma, které se během období nepokojů začalo pohybovat blíže k povrchu.

„Výzkum ukazuje, že Taupo je aktivní a dynamická sopka, úzce spojená s okolní tektonikou,“ uvedl Illsley-Kemp.

Vědci se také domnívají, že na severovýchodní konec sopky – vyznačující se nejmladšími průduchy – působí pravděpodobně rozpínání žhavého magmatu, které tlačí zem nahoru. Podle jejich názoru způsobilo „potápění se“ centra zlomu Taupo a pokles na jižním konci jezera pravděpodobně buď silné ochlazení (a tedy smrštění) magmatu, nebo tektonické rozšíření trhliny či obě tyto příčiny.

Jednou bouchne, ale spíše až během příštích tisíců let

Illsley-Kemp nicméně ujišťuje veřejnost, že i když je sopka ve stavu neklidu, nic nenasvědčuje tomu, že by měla v dohledné době vybuchnout.

Sopka Vesuv.
Turista spadl do Vesuvu. Na vrcholu sopky si chtěl pořídit selfie

„Taupo nicméně s největší pravděpodobností v určité fázi vybuchne, a to během příštích několika tisíc let – a proto je důležité, abychom tato období nepokojů sledovali a rozuměli jim, abychom mohli případně rychle identifikovat jakékoli známky, naznačující nadcházející erupci,“ sdělil seismolog listu New Zealand Herald v roce 2021.

Podle webu Science Alert směřuje celý výzkum spíše k tomu, abychom lépe chápali normální „chování“ kaldery a věděli, na co zaměřit pozornost, pokud to začne být horké.