Pěstitelé a zemědělci mohou na jaře očekávat zvýšení nákladů na ošetřování plodin, zejména obilovin. Jedná se o důsledek teplé zimy, která letos panovala. „Je to ovlivněné jak urychlením růstu a vývoje rostlin, tak rozvojem chorob a škůdců,“ řekl pro Deník Jaroslav Čepl z České akademie zemědělských věd. Jako příklad uvedl již v březnu signalizované problémy s výskytem brouka hrbáče osenního v teplejších oblastech.

Teplá zima bude běžná, ale sníh vzácný:

Nezvykle teplá zima. Ilustrační snímek
Sníh jen na horách a aktivnější klíšťata: Na teplé zimy si zvykejme, radí vědci

Komplikací mohou být i hlodavci. „Kvůli teplé zimě nemusela správně promrznout půda, a tak je možné, že i letos budou přemnožení hraboši,“ sdělil klimatický expert Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.

Kvůli teplotně nadprůměrným zimním měsícům odborníci zaznamenali i zvýšenou aktivitu hlodavců poškozujících ovocné stromy. Dřeviny mohou ve větším rozsahu napadnout i různé choroby. Pro ně, stejně jako pro ovocné stromy, totiž byly podmínky pro přezimování příznivé.

Rekordně brzy rozkvetly meruňky:

Stromy také dřív rozkvetly, o úspěšnosti sklizně však rozhodnou následující měsíce. Podle Čepla a jeho kolegů totiž největší hrozbu představují noční mrazy. „Pozdní mrazíky hrozí zhruba do poloviny května,“ sdělil.

Neblahý vliv pak mohou mít i vytrvalé chladnější dny. „Loni dlouhotrvající chlad a vítr neumožnil aktivitu opylovačům. To mělo za následek velké snížení sklizně hlavně u peckového ovoce,“ prozradil Čepl.

Sucho zatím nehrozí

Zima má velký vliv na množství vody v půdě i vodních tocích a nádržích. Podle meteorologa Radka Tomšů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může být v dalších ročních obdobích větší sucho. „Většina srážek v zimě odtekla v podobě deště. Sníh je na horách souvisle jen v těch nejvyšších polohách, jeho zásoba je tedy velmi malá. Pokud budou na jaře slabší srážky, je sucho poměrně možné,“ odpověděl Deníku.

„Poslední roky sněhových srážek ubývá, což má za následek méně podzemní vody v jarních měsících a může to tedy znamenat i problémy s půdním suchem,“ sdělil klimatolog ČHMÚ Adam Valík.

Jaké počasí bude v létě?

Loňské léto potěšilo milovníky vysokých teplot a vodních radovánek. Jak to bude letos?
Jaké bude počasí letos v létě? Odchylku hlásí červenec, říká Dagmar Honsová

Podle Zahradníčka však byla letošní zima srážkově nadprůměrná, takže na začátku jara je vysoká půdní vlhkost, a hydrologicky je situace dobrá. „Podzemní vody na mnoha místech dosahují nejvyšší hladiny,“ řekl.

Dále vysvětlil, že po teplé zimě je rozhodující, jestli přijde vlhké nebo suché jaro. „Bohužel dlouhodobě nám množství srážek na jaře klesá, i když je velká variabilita,“ vysvětlil. Dodal, že dobře si vedou vodní toky, které jsou aktuálně na více než devadesáti procentech území Česka v normálním stavu.

To potvrdil i hydrolog Ladislav Kašpárek z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, který zároveň informoval o dobré sjízdnosti řek. „V jarních měsících lze očekávat příznivé podmínky, bez jarních srážek by však do léta mohly skončit,“ sdělil Deníku. Dodal, že objemy nádrží s velkou pravděpodobností do léta kriticky nepoklesnou.

Množství vody v Česku na začátku jara podle ČHMŮ:

Zdroj: Youtube

Zemědělci se tak nemusí sucha obávat. „Výhled na letošní sezónu je zatím pozitivní, ale může se to rychle otočit v případě nějaké teplejší a sušší vlny,“ uvedl Zahradníček.

V lesích teplá zima zatím nezpůsobila žádné problémy. „Kritické bude z hlediska hospodaření spíš následné období,“ sdělil profesor Vilém Podrázský z České zemědělské univerzity v Praze.

Letošní únor přepisoval historické statistiky:

Ilustrační snímek
Únor byl nejteplejší od roku 1961. Teploty šplhaly výš, než bývá zvykem v březnu

Letošní zima patřila mezi jedny z nejteplejších v historii měření. Extrémní výkyv pak podle meteorologů byl zejména v únoru. Odborníci tvrdí, že za oteplováním stojí několik faktorů, mezi které patří například lidmi vytvořené skleníkové plyny, ale i přírodní jevy jako El Niño. Ten má třeba i vliv na tání takzvaného ledovce soudného dne.

Vědce také znepokojuje, že kvůli klimatickým změnám může Atlantik přijít o Golfský proud.