Lidé budou sáňkovat nejspíš už pouze na horách. Vědci kvůli trendu teplých zim očekávají, že v budoucnu bude sníh stále vzácnější, a to zejména v nížinách. „S velkou pravděpodobností nám zůstane na horách, ale v nižších a středních polohách se bude vyskytovat vzácněji. Už nyní počet dnů s vyšší pokrývkou sněhu klesl o dvě třetiny oproti situaci před šedesáti lety,“ řekl Deníku Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.

Dalším dopadem teplejších zim je brzká aktivita klíšťat. „Začínají se probouzet podstatně dřív a jejich výskyt ve vyšších nadmořských výškách nevylučujeme,“ uvedl Zahradníček. Podle vědců dotázaných serverem ABC News též komáři a bodavý hmyz vylétávají dřív.

Jaké počasí lze očekávat v létě?

Loňské léto potěšilo milovníky vysokých teplot a vodních radovánek. Jak to bude letos?
Jaké bude počasí letos v létě? Odchylku hlásí červenec, říká Dagmar Honsová

Mírná zima a brzký nástup vyšších teplot na jaře se podle ekologa Pavla Rosendorfa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka již projevily uspíšením migrací většiny obojživelníků k vodním nádržím a rybníkům. „Na mnoha místech probíhá páření a snůšky vajíček od druhé poloviny února,“ sdělil Deníku. Dodal, že ale zatím není patrný překotný růst vodních rostlin.

Vědci pozorují dopady i na vyšších teplotách evropských moří. „Momentálně jsou o jeden až tři stupně Celsia vyšší, než bývá obvyklé v tuto roční dobu,“ sdělil ředitel předpovědní služby Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radek Tomšů. Zároveň dodal, že v tuto chvíli odborníci ještě nedokážou určit, jaké podmínky budou panovat pro letní koupání.

Nevyzpytatelné počasí o Velikonocích

Trend vyšších teplot by mohl panovat také o Velikonocích. „Je vyšší pravděpodobnost, že svátky budou teplejší,“ uvedl Tomšů. Zdůraznil ale, že stále zbývá hodně času, proto v tuto chvíli není možné seriózně určit teplotu, ani zda bude pršet či svítit slunce.

V březnu i v dubnu se však mohou vrátit mrazíky. „Překvapilo by mě, kdyby už v noci nemrzlo,“ pověděl klimatolog ČHMÚ Adam Valík.

Přes den by podle něj měly být teploty nad nulou. „Některé modely v tuto chvíli naznačují ochlazení,“ potvrdil Tomšů.

Snímek meteorologické služby EU Copernicus ukazuje, jaké teploty byly v únoru v Evropě i ve světě:

Teploty během února 2024 v Evropě i ve světě.Teploty během února 2024 v Evropě i ve světěZdroj: se svolením ECMWF

Odborníci z meteorologického ústavu a akademie věd se shodli, že podle teplé zimy nelze určit, jestli budou teplotně nadprůměrná i další roční období. „V minulosti bylo naopak relativně chladné jaro po teplém průběhu zimy. Vždy záleží na aktuální situaci,“ upřesnil Zahradníček.

Stále teplejší zimy

Letošní průměrná teplota v zimě byla 5,1 stupně Celsia, čímž se podle meteorologů umístila na druhém až třetím místě. „Všechny tři měsíce byly nejteplejší od počátku měření. Nejspíš nikdo nečekal takový extrém,“ řekl klimatolog Valík.

Zahradníček z akademie věd podotkl, že dlouhodobě klesá počet chladných dnů. „Teplé zimy se v posledních letech opakují prakticky každoročně,“ uvedl.

Letošní únor překvapil nečekaně vysokými teplotami:

Ilustrační snímek
Únor byl nejteplejší od roku 1961. Teploty šplhaly výš, než bývá zvykem v březnu

Podle ředitele Tomšů vývoj klimatu kopíruje scénáře klimatických modelů a zdá se, že oteplování začalo v posledních letech zrychlovat. „Výrazný výkyv v případě letošního února zároveň souvisí s dlouhodobým trendem teplých zim,“ poznamenal.

Ani tak není vyloučeno, že se v budoucnu objeví i velmi tuhá zima. „Takových se ale bude vyskytovat méně než v minulosti,“ sdělil Zahradníček.

Jak počasí ovlivňuje přírodu v posledních dnech:

Zdroj: Youtube

Oteplování v zimě způsobuje podle expertů několik faktorů, mezi které patří například lidmi vytvořené skleníkové plyny, ale i přírodní jevy jako El Niño. Ten má třeba i vliv na tání takzvaného ledovce soudného dne. Vědce také znepokojuje, že kvůli klimatickým změnám může Atlantik přijít o Golfský proud.