Tvorba vzpomínek je riskantní proces. V nové studii publikované v odborném časopise Nature vědecký tým z Lékařské školy Alberta Einsteina v New Yorku zjistil, že upevňování dlouhodobé paměti pomáhá poškození DNA v mozku a její následná oprava.

Vědci uvedli, že při vytváření dlouhodobé paměti některé mozkové buňky zažijí natolik silné elektrické impulsy, až se přetrhne DNA. „Následně se spustí zánětlivá reakce, která poškození opraví a pomůže paměť upevnit,“ vysvětlila neurovědkyně a spoluautorka studie Jelena Radulovicová.

Špatná paměť může značit, že mozek je v pořádku:

Lidský mozek si podle vědců nyní schopný zapamatovat všechny, i ty nejjemnější detaily našich prožitků. Když si pak tyto detaily človék vybavuje špatně, je to podle odborníků znak dobrého fungování paměti.
Pamatujete si něco špatně? Váš mozek tím pádem funguje dobře, tvrdí vědec

Ostatní odborníky zjištění nadchla. „Je to poprvé, co se spojuje poškození DNA s tvorbou dlouhodobé paměti,“ uvedla pro Nature neurobioložka Li-Chuej Cchajová z Massachusettského technologického institutu v Cambridge, která se na studii nepodílela. Doplnila, že za normálních okolností zlomy ve vláknech dvoušroubovice mohou za vznik vážných onemocnění jako například rakoviny.

Výzkum je významný i z jiného hlediska. Naznačil totiž, že cyklus poškození a následné opravy DNA může být chybný u lidí s neurodegenerativními nemocemi, jako je Alzheimerova choroba. Tuto spojitost ale vědci musí ještě nadále studovat.

Pochopení spojitosti DNA a paměti

Aby tým pochopil, jakou roli hraje poškození DNA při tvorbě paměti, naučil dospělé myši bát se určitého typu prostředí. Vědci dali v daném místě hlodavcům malý elektrický šok, čímž u nich vyvolali strach.

Poté odborníci zkoumali aktivitu genů v hipokampu, což je část mozku klíčová pro paměť. Zjistili, že čtyři dny po elektrickém zásahu se ve skupině neuronů náhle objevily geny zodpovědné za zánět. O tři až čtyři týdny později bylo buněk způsobujících zánět méně. „Bylo to důkazem, že došlo k opravě vláken DNA, a hlodavcům se vytvořila vzpomínka na elektrické šoky,“ napsali ve studii. Zvířata pak při vstupu na místo, kde dřív dostala ránu, například ztuhla, jelikož si pamatovala, co je čeká.

Vědci se také snaží zjistit, zda se vzpomínky našich předků zachovávají v DNA:

Zdroj: Youtube

Tým také zjistil příčinu zánětu. Byl jím protein TLR9 spouštějící imunitní reakci u fragmentů DNA. „Proces se podobá situaci, jako když se imunitní buňky brání proti patogenům,“ sdělila Radulovicová. Dále vysvětlila, že jelikož se imunitní buňky nemusely bránit cizím tělesům, rovnou probíhalo hojení a obnova poškozené dvoušroubovice.

Když vědci geneticky myším odstranili protein TLR9, zjistili, že zvířata měla problémy zapamatovat si cesty a prostředí a neměla strach při vstupu do šokové oblasti. „Nevytvořila se u nich dlouhodobá paměť,“ řekla Radulovicová.

Záhadný vznik vzpomínek

Autoři studie během výzkumu nalezli při opravách DNA i zapojení malé buněčné struktury zvané centrozom. Jejím hlavním účelem je pomáhat při dělení buněk. Jenže k tomuto procesu při opravě DNA nedocházelo. Vědci si tak lámou hlavu nad tím, k čemu přesně centrozomy v této situaci slouží.

Mozkové čipy společnosti Neuralink mají v budoucnu lidem významně pomoci:

Americký multimiliardář Elon Musk a robot společnosti Neuralink pro implementaci mozkového čipu.
Mozkový čip Neuralink stvoří kyborgy. Umožní telepatii a pomůže handicapovaným

Vědci si zatím nejsou jistí i tím, jak nová zjištění zapadají do starších znalostí ohledně tvorby vzpomínek, jako jsou například paměťové stopy klíčové pro utváření paměti, jelikož zachovávají informace. „Je to ale dosavadní nejlepší důkaz, že oprava DNA je důležitá pro paměť,“ uvedl pro Nature neurobiolog Tomás Ryan z Trinity College v Dublinu, který se nepodílel na studii. Domnívá se, že nově objevený proces by mohl být důsledkem vytváření paměťové stopy.

Co je to vzpomínka

  • Psychologie definuje vzpomínku jako paměťový vtisk, odraz minulých zážitků. Často se s ní pojí velmi silné emoce.
  • Obraz ale není stálý a často se mění v závislosti na emočním rozpoložení v okamžiku vybavení.
  • Vznikají i takzvané falešné vzpomínky, které jsou zcela smyšlené bez vědomí vzpomínajícího člověka. Přesto jim lidé věří.