Tým vědců z Newyorské univerzity se rozhodl narcismus prozkoumat detailněji a věnoval mu rozsáhlou studii. Zúčastnilo se jí 270 osob s věkovým průměrem 20 let. Jejich výsledky dávají zapravdu spíše názoru, že narcistické chování není vždy vedeno stejnými pohnutkami jako chování psychopatů. 

„Dlouho nebylo jasné, proč se narcisti chovají nadřazeně a neustále se dopouští sebechvály, když je to pak ve finále v očích druhých spíše snižuje. Naše práce ukázala, že tito narcisté nejsou velkohubí, ale spíše nejistí,“ uvedl ve studii, kterou zveřejnil server Science Direct klinický psycholog Pascal Wallisch z NYU.

„Přesněji řečeno, výsledky naznačují, že narcismus je lepší chápat jako kompenzační adaptaci k překonání a skrytí nízké sebeúcty,“ dodala klinická psycholožka Mary Kowalchyková, rovněž z NYU.

Zranitelní versus grandiozní narcisti

V minulosti již psychologové začali rozlišovat dva poměrně odlišné typy narcistů. Prvními jsou zranitelní narcisti, kteří mají nízké sebevědomí, úzkosti z připoutání se ke druhému a jsou velmi citliví na kritiku a druhými jsou takzvaní grandiozní narcisti, kteří mají vysoké sebevědomí a sebeprosazují se. Nejnovější výzkum tyto dvě skupiny pomáhá ještě dále rozdělovat.

Kowalchyková a její tým ve výzkumu u jednotlivých účastníků použili řadu měřítek k posouzení úrovně různých rysů včetně narcismu, sebeúcty a psychopatie. Zjistili, že flexivní (narcistické) chování je silně spojeno s jedinci, kteří v sobě mají zároveň vysokou míru nejistoty a pocitu viny. Zatímco osoby se sklony k psychopatii vykazovaly relativně nízkou úroveň pocitu viny.

„Narcisté jsou si nejistí sami sebou a s touto nejistotou se vyrovnávají pomocí flexe. To způsobuje, že je ostatní mají dlouhodobě méně rádi, čímž se jejich nejistota dále prohlubuje, což pak vede k začarovanému kruhu flexivního chování," uvedla Kowalchyková.

| Video: Youtube

Toto chování je ve velkém kontrastu s jedinci, kteří vykazují grandiózní narcismus, kteří skutečně věří ve svou vlastní důležitost a nevykazují známky nejistoty. Podle výzkumníků jde rozdíl mezi těmito dvěma typy narcistů dál než jen k rozlišení kategorií.

Blíže k psychopatii

„Předpokládáme, že to, co bylo dříve považováno za grandiózní narcismus, je ve skutečnosti lépe chápáno jako jeden z behaviorálních projevů psychopatie," napsal tým ve své práci.

Uznávají, že k potvrzení jejich výsledků je zapotřebí ještě dalšího výzkumu na rozmanitějším vzorku populace a ve větším časovém měřítku. Tato nová zjištění se však shodují s malou studií z roku 2017, v níž skeny mozku narcistických mužů odhalily emoční úzkost a vnitřní konflikt, ve chvíli kdy jim byla ukázána fotografie sebe sama.

V minulosti vzniklo mnoho studií, zabývajících se tématem narcismu a jejich výsledky jsou mnohdy rozporuplné. Nad tím, zda se ve skutečnosti narcisti mají nebo nemají rádi stále částečně visí otazník. Přesnějším vymezením obou typů narcismu však můžeme dospět k lepšímu pochopení jejich chování, což by bylo velmi užitečné vzhledem k tomu, že oba typy mohou škodit lidem ve svém okolí, píše server Science Alert.

Odhlédneme-li od patologie, narcistické rysy, o nichž se rovněž předpokládá, že jsou podporovány zvýšeným důrazem na individualismus, se v naší společnosti odrážejí v mnohých kategoriích. Ať už je to v psaném projevu, kdy někteří jedinci píší raději „já“ než „my“, v textech písní, kde autor zpívá jen o sobě, nebo v příbězích založených na velké slávě. 

Vliv sociálních sítí

V průběhu let se míra narcistických rysů a projevů ve společnosti zvýšila, výzkumníci je dokonce byli schopni změřit. Například míra souhlasu s výrokem „Jsem důležitá osoba" se u dospívajících v letech 1963 až 1992 zvýšila z 12 na 80 procent.

Kromě toho se chlubení se zdánlivou dokonalostí na sociálních sítích pravidelně účastní mnoho z nás, což kolektivně formuje a živí nejistotu, že nezapadáme. 

Zatímco narcisté jsou v používání sociálních sítí kovaní, otázka, zda sociální média mohou narcismus zvyšovat zůstala nezodpovězená. Nová práce však naznačuje, že nárůst takového chování dává smysl, protože zapojení se do života na sociálních sítích ze své podstaty způsobuje neustále sociální srovnávání a hodnocení se, a to by mohlo prohlubovat nejistotu ohledně své vlastní hodnoty.