Hodiny soudného dne (či Posledního soudu, v angličtině Doomsday Clock) ukazují čas zbývající do zániku lidstva už 76 let. Nyní je vědci upravili na 90 sekund do půlnoci, tedy do bodu, kdy se Země stane v důsledku lidského jednání neobyvatelnou. Minutová ručička je teď nejblíže půlnoci za celou historii měření.

Projekt nazvaný Earth's Black Box představuje instalaci obří ocelové konstrukce v tasmánské pustině
Nezničitelná černá skříňka má zaznamenat konec světa. Bude ukrytá v Tasmánii

V letech 2020 až 2022 byly hodiny nastaveny na 100 sekund do půlnoci. Nyní se skupina vědců, kteří jsou součástí Rady pro vědu a bezpečnost redakce odborného časopisu Bulletin of Atomic Scientists, snaží veřejnost ve větší míře varovat před nebezpečími, jež lidstvu hrozí. Možná rizika konzultuje taky se Sborem sponzorů, který zahrnuje jedenáct laureátů Nobelovy ceny.

Válka a klimatická krize

Portál CNN píše, že posunout hodiny se vědci rozhodli z několika důvodů. Dovedla je k tomu do značné míry ruská invaze na Ukrajině. Portál BBC doplňuje, že válka vyvolala důležité otázky o tom, jak se národy navzájem ovlivňují, a také způsobila pokles v mezinárodní komunikaci. Rizikem jsou dnes dle odborníků hlavně ruské hrozby o použití jaderných zbraní. Problémy však znamenají i klimatická krize a nefunkčnost norem a institucí, které jsou spojené se snížením rizik biologických hrozeb, jako byl Covid-19.

Užívání mobilních telefonů a notebooků bude mít vliv na budoucí vzhled lidí.
Bez krku, s pařátem místo prstů. Tak má vypadat člověk za 800 let

„Žijeme v době bezprecedentního nebezpečí a čas na Hodinách soudného dne tuto skutečnost odráží,“ uvedla prezidentka a generální ředitelka Bulletinu Rachel Bronsonová a vyzvala vedoucí představitele USA, jejich spojenců v NATO a Ukrajiny k dialogu. Primárně oni mohou podle ní vrátit čas na hodinách zase zpět. Lídři by měli také pokračovat v identifikaci a řešení biologických rizik, jejichž důležitost válka podkopala.

Každý může přispět ke změně

I když by se to mohlo na první pohled zdát, primárním účelem odpočtu nejsou navození strachu a následná panika, ale vyvolání rozhovorů o naléhavých vědeckých tématech, a to jak u světových lídrů, tak u veřejnosti. Ta by se měla do konverzace o globálních otázkách dle vědců také zapojit. Odborníci věří, že nastavení nového času donutí lidi zamyslet se, co by mohlo tolik potřebné změny vyvolat.

„Možná to necítíte, protože nic neděláte, ale víme, že zapojení veřejnosti pohne (lídra) k činům,“ řekla Bronsonová a vyzvala všechny k tomu, aby o důležitých otázkách mluvili se svými vrstevníky. Pomáhat světu mohou podle ní všichni už jen skrze chození pěšky místo jízdy v autě či omezením plýtvání potravinami.

Jaderný výbuch. Ilustrační snímek
Vědci simulovali jaderný výbuch ve velkoměstě. Poradili, co udělat pro přežití

Posunout ručičky znovu na přijatelnější čas je tedy možné. V roce 1991 na nich například bylo z dnešního pohledu až neuvěřitelně optimistických 17 minut do půlnoci, a to proto, že vláda tehdejšího amerického prezidenta George Bushe podepsala se Sovětským svazem Smlouvu o omezení strategických zbraní, což vedlo k ukončení studené války a snížení rizika jaderné konfliktu.

Dílo Einsteina

Celou organizaci Bulletin of Atomic Scientists založil v roce 1945 Albert Einstein společně s dalšími vědci. Zajímavostí je, že se jednalo právě o ty odborníky, kteří se podíleli na projektu Manhattan, při kterém se během druhé světové války vyvíjela ve Spojených státech atomová bomba.

V roce 1947 vytvořili Hodiny soudného dne, které nyní měří, jak moc je lidstvo kvůli své činnosti blízko k úplnému zničení. Původně byly nastaveny na sedm minut před půlnocí, během celé doby měření se pak posunuly zatím čtyřiadvacetkrát. Kvůli diskuzi o tom, v jakém stavu Země je a jaké nebezpečí ji hrozí v dalších letech, se vědci scházejí dvakrát ročně.