Zní to jako úkaz z odvážného sci-fi filmu, kdy superhrdina ovládá blesky z té nejvyšší hory v okolí. Nejde však o scénu promítanou na plátna kin, superhrdiny jsou v reálném světě švýcarští vědci. Odborníkům se totiž minulý rok podařilo pomocí silných laserových pulzů ovládat blesky na obloze.

Lasery ochrání letiště

Tradiční hromosvody, které v současné době chrání budovy před úderem blesku, pocházejí od Benjamina Franklina z 18. století. Vědci se však snaží najít modernější způsoby, jak chránit stavby před ničivými údery z nebe.

Satelitní snímek Antarktidy
Jak by vypadala Země bez ledu? Šokující video způsobilo na internetu rozruch

„Pokud máte deset metrů vysoký tradiční hromosvod, ochrání oblast s poloměrem asi deseti metrů, což je dostačující pro váš dům, ale zjevně už to nestačí například pro letiště, které může být i několik kilometrů dlouhé,“ citoval portál Smithsonian spoluautora studie a fyzika na univerzitě v Ženevě Jean-Pierre Wolfa.

Laser podle něj funguje jako jakási delší virtuální tyč, kterou je navíc možné umístit do požadovaného směru a kdykoliv zapnout nebo vypnout.

Až tisíc pulsů za sekundu

Jak by taková technologie fungovala v reálném prostředí na bouřkových mracích, vyzkoušeli minulý rok švýcarští vědci. Fyzik z École Polytechnique v Palaiseau Aurélien Houard a jeho kolegové v časopise Nature Photonics popsali operaci, při níž vyvezli na vrchol hory Säntis v severovýchodním Švýcarsku výkonný laser. Umístili ho vedle telekomunikační věže, do které blesky udeří přibližně stokrát ročně. Dalekohled pak zaostřil laserový paprsek na místo přibližně 150 metrů ve vzduchu, těsně nad vrcholem věže měřící 124 metrů.

Deník The Guardian uvádí, že během bouřek mezi červencem a zářím pak do mraků stříleli rychlé laserové pulsy po dobu více než šesti hodin. Přístroje posléze ukázaly, že laser odklonil směr čtyř bleskových výbojů směrem vzhůru. Úspěch akce umožnila podle vědců zejména rychlost pulsů, které lasery vystřelovaly asi 1000krát za sekundu. Je to taky poprvé, co byl podobný výzkum uskutečněn uprostřed skutečné bouře.

Tání permafrostu může mimo jiné způsobit také únik nebezpečných virů.
Pandořina skříňka ze Sibiře: Tamní půda ukrývala zombie viry, mohou být hrozbou

Vědci měli kromě toho štěstí, jeden úder blesku totiž nastal za dostatečně jasných podmínek, výzkumníci tak mohli jeho dráhu natočit ze dvou směrů vzdálených několik kilometrů. Zjistili díky tomu, že blesk následoval dráhu laseru v délce asi padesáti metrů, což potvrzuje jejich domněnku o tom, že pulsy pomáhaly úder řídit. Laser to dokáže díky tomu, že vytvoří snazší cestu pro tok elektrického výboje. Zahříváné molekuly vzduchu zanechávají vzduchový kanál s nízkou hustotou, který díky elektrické vodivosti tvoří snadnější a preferovanou cestu pro blesk.

Provedená operace by mohla přinést moderní ochranu před bleskem na letištích, odpalovacích rampách nebo třeba vysokých budovách. „Kovové tyče se k ochraně před bleskem používají téměř všude, ale oblast, kterou mohou chránit, je omezena na několik metrů nebo desítek metrů,“ řekl Houard, s tím, že doufá, že se jim podaří tuto oblast ochrany rozšířit alespoň na několik set metrů, pokud budou mít v laseru dostatek energie.

Možné riziko pro piloty

Existuje však jeden problém. Laser je totiž dostatečně silný na to, aby potenciálně představoval riziko pro přeletující piloty. Vědci však namítají, že by tato technika mohla být i přesto užitečná, jelikož odpalovací rampy a letiště mají často vymezené oblasti, kde se nesmí létat. Při případném zavádění techniky do praxe tedy bude třeba myslet na tento bezpečností aspekt.

Fyzik nakonec dodal, že výkonnější lasery by mohly ovládat blesky dokonce ještě předtím, než by se staly reálnou hrozbou. „Vyhnete se tomu, aby se dostal někam jinam, kde ho nemůžete kontrolovat,“ vysvětlil Houard.

Mrtvá ryba ve vyschlém korytě jedné z čínských řek
Svérázný boj s rekordní vlnou veder. Čína střílí na nebe, aby vyvolala déšť

Profesor a ředitel Morgan-Botti Lightning Laboratory na Cardiffské univerzitě Manu Haddad pak sdělil, že i když jsou náklady na laserový systém ve srovnání s náklady na jednoduchou tyč velmi vysoké, můžou být lasery spolehlivým způsobem usměrňování bleskového výboje.

Jiný fyzik z University of New Hampshire Joseph Dwyer pak ale pro americký deník The Washington Post řekl, že jsme ještě daleko od technologie, která by ochránila před bleskem každého člověka. Pro většinu lidí tak zůstává nejlepší možností jednoduchý a tradiční způsob, jak se vyhnout zásahu blesku, - pokud uslyší hrom, mají se jít schovat dovnitř.

Blesky jsou obrovské elektrické výboje produkované během bouřky. Jejich náboj dosahuje teploty 30 tisíc stupňů Celsia, což je asi pětkrát vyšší teplota než na povrchu Slunce. Elektřina rychle zahřívá okolní vzduch, což má díky expanzi za následek charakteristický zvuk hromu. Každý rok taky zasáhne Zemi více než miliarda blesků, které způsobí tisíce úmrtí a také škody za miliardy dolarů. Údery kromě toho představují nebezpečí pro elektroniku, včetně citlivých zařízení umístěných v letadlech a vesmírných raketách.