Tým britských vědců se rozhodl zjistit, zda by fiktivní písečný svět plný nebezpečných nástrah z románu Duna mohl skutečně existovat tak, jak je popsaný. „Herbert stvořil věrohodnou planetu,“ uvedl pro server Science News klimatický expert Alexander Farnsworth z Bristolské univerzity. S kolegy vytvořil počítačový model Arrakisu (interaktivní verzi lze prozkoumat na webu Climate Archive) na základě informací z knihy a fyzikálních zákonů počasí na Zemi.

Ve skutečném světě vědci zjistili tajemství obří pohyblivé duny:

Pohled z vesmíru na duny v marocké písčitém moři Erg Chebbi.
Vědci odhalili tajemství obří pohyblivé duny. Unikátní pouště jsou i v Česku

Odborníci zjistili, že tamní atmosféra je podobná zemské s několika rozdíly. „Má méně oxidu uhličitého, ale v nižších vrstvách má víc ozonu,“ uvedli již dřív ve studii zveřejněné v odborném časopise The Conversation. Vyslovili v ní i domněnku, že právě kvůli ozonu by knižní svět byl mnohem teplejší než Země. „Jenže jeho množství by pro živé organismy bylo smrtelné,“ sdělili. Dodali, že lidé by se museli spoléhat na technologie čistící ovzduší.

Chyby a rozpory

Skutečná hvězda

Canopus existuje. Je viditelná na jižní polokouli a je druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Vědci ale neprokázali, že by kolem ní obíhaly planety.

Hvězda Canopus.Hvězda Canopus.Zdroj: Wikimedia Commons / Pablo Carlos Budassi / CC-BY-SA-4.0

Farnsworthův tým vyloučil, že by lidé obývali místa poblíž pólů Arrakisu, jak napsal Herbert. „Teploty zde přes léto dosahují až 70 stupňů Celsia, zatímco v zimě padají k minus 75 stupňům,“ napsal ve studii. Podle simulace by obyvatelé museli vybudovat města spíš na rovníku, kde se teploty mohou pohybovat od 15 do 45 stupňů Celsia. I zde by ale museli čelit hurikánům vytvářející až 250 metrů vysoké duny. „Herbert čerpal inspiraci z jakéhosi polovědeckého pohledu na dunové systémy na Zemi,“ uvedl pro Science News Farnsworth.

Také vyvrátil v knize popsané ledovce, jelikož extrémním vedrem by se rozpustily, a v zimě by nevznikly podmínky pro sněhové přeháňky. Vědci taktéž rozporují popis, že na planetě nikdy neprší. Oblačnost a malé srážky by se totiž mohly vyskytnout.

Výsledkem studie bylo, že Arrakis je velmi nehostinný, ale lidé by jej mohli obývat. „Potřebovali by však vyspělé technologie a jídlo s vodou by museli dovážet z jiné planety,“ dodal Farnsworth.

Nereálná jsou letadla s mávajícími křídly, takzvané ornitoptéry. Inženýři již v minulosti provedli testy různých jejich prototypů, žádný se však nesetkal s úspěchem:

Zdroj: Youtube

Zajímavostí je, že planeta Arrakis by se od své hvězdy Canopus nacházela zhruba ve vzdálenosti Pluta od Slunce. Teploty knižní hvězdy však dosahují více než 7200 stupňů, což je zhruba o 2000 stupňů víc než u Slunce, a proto by dokázala ohřívat i tak vzdálenou planetu.

Není nutné se bát červů

Překvapivým zjištěním bylo, že na Arrakisu by nemohli existovat ikoničtí obří píseční červi. „Tak ohromný druh nepřežije panující klimatické podmínky a ekosystém,“ uvedl pro server Science News Farnsworth.  Nepravděpodobné je, že by vůbec tak velký druh červa vznikl.

„Nejspíš by se ani nedokázali vyvinout v čtyři sta metrů dlouhé stvoření,“ řekl Science News paleontolog obratlovců Patrick Lewis.

Obří píseční červi z Duny by měli hned několik překážek k přežití:

Zdroj: Youtube

Takoví tvorové by podle Lewise museli mít neuvěřitelně silné kosti a svaly, aby mohli dosáhnout zmiňovaných rozměrů. I tak by navíc měli problém s gravitací. „Rozmáčkla by je tíha vlastního těla,“ vysvětlil. Podotkl, že suchozemským tvorům by na rozdíl od třeba velryb nepomáhala vztlaková síla jako ve vodě.

Zásadní obtíž spatřil taky v dýchání těchto tvorů. „Červi často absorbují kyslík skrz kůži. Čím větší je živočich, tím obtížnější je jej dostat k vnitřním orgánům,“ pověděl Lewis. Giganty by navíc zahubila i vysoká teplota. „Nedokázali by odvádět teplo ze svého těla, a nepomohlo by jim ani počasí,“ řekl paleontolog.

I na Zemi žijí pozoruhodní červi. Někteří mají navíc jedinečnou schopnost:

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny žijí vysoce odolné organismy.
Hlístice u Černobylu mají superschopnost. Experty nález překvapil

Je však možné, aby ohromní červi měli mnoho zubů, jako lze vidět i ve filmovém snímku. „Existují takové druhy, kterým se říká hlavatci,“ uvedl pro časopis Nature paleontolog Luke Parry z Univerzity v Oxfordu. Podle něj skutečnosti rovněž odpovídá, že bezobratlí živočichové provrtáním půdy ovlivní vývoj na planetě. V Duně jsou příčinou vzniku vzácné melanže, na Zemi přispěli ke vzniku života v oceánech i na pevnině.

Frank Herbert a jeho ikonické dílo žánru sci-fi

Autor románu Duna Frank Herbert.Autor románu Duna Frank Herbert.Zdroj: Wikimedia Commons / volné dílo

Román Duna spisovatele Franka Herberta patří mezi nejkomplexnější vědeckofantastická díla na světě. Za složité zpracování společnosti, náboženství, ekonomie a bohaté historie fiktivní planety Arrakis získal několik prestižních ocenění jako jsou Nebula nebo Hugo. Dodnes je knižní série předlohou k filmovým a herním zpracováním – již v minulosti jich měla několik – ale třeba i k Lego stavebnicím. Po celém světě má mnoho fanoušků.

V současnosti v díle pokračuje Herbertův syn Brian ve spolupráci s Kevinem J. Andersonem, autorem série Sága sedmi sluncí či průvodních románů k Hvězdným válkám a Akta X.