Návod je společným dílem vědců z Akademie věd ČR a olomoucké univerzity. Ti prováděli různá měření a sběr dat v Brně, Ostravě a Olomouci. Podle nich probíhající klimatické změny a zvyšování teplot s nekončícími vlny veder dopadnou právě na města velmi tvrdě.

„Teplotní extrémy mají negativní dopad na životní prostředí, kvalitu života a zdravotní stav populace. Ve městech, kde je nejvyšší koncentrace obyvatel jsou teplotní extrémy zesilovány efektem takzvaného tepelného ostrova města, což jsou oblasti zvýšené teploty vzduchu ve městech, případně průmyslových aglomeracích, ve srovnání s jejich okolím,“ poznamenává výzkumník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) Jan Geletič.

Americký středozápad v současnosti a v roce 2500. Tedy v případě, že se lidstvu nepodaří zpomalit globální oteplování. Ilustrace je součástí vědecké studie, publikované v časopisu Global Change Biology.
Palmy místo obilí. Vědci ukázali, jak bude vypadat svět v roce 2500

Proti pekelným teplotám, při kterých se člověk koupe ve vlastním potu a psům se pálí do krve tlapy, by česká města měla bojovat především výsadbou nové zeleně.

„Například stromy na otevřeném prostranství v centrech měst v denní dobu způsobují snížení pocitové teploty o 8,3–10,9 °C ve stínu stromů oproti osluněné zpevněné ploše. V noci naopak pocitovou teplotu o 0,1–1,3 °C zvyšují “ potvrzuje vědec z katedry geografie olomoucké univerzity Michal Lehnert. Pastí jsou zelené trávníky bez vazby na podloží, typickým příkladem jsou kolejové travní pásy. Pokud se nezavlažují, jeho teplot se blíží k horku betonových ploch.

Kropení příliš nepomáhá 

Překvapivě podle vědců příliš nefunguje voda. Kropení sníží teplotu minimálně a jen na pár desítek minut. Větší úlevou nejsou ani kašny, vodotrysky nebo mlžné brány. Ochlazení člověk pocítí jen v jejich bezprostřední blízkosti.

Pokud se některá města do výsadby ve svých centrech pustí, mohou narazit ale na překážku ze strany památkářů. To se stalo Novému Jičínu, který kvůli stínu a zachycování prachu chtěl vysadit čtyři stromy v blízkosti kašny a morového sloupu na Masarykově náměstí. Návrh ale napoprvé, s ohledem na umístění stromů v památkové rezervaci, zamítl Národní památkový ústav.

Takto se sucho odráží na české krajině
Experti varují: Česko se otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr

V dubnu nakonec výsadbu povolil. „Vyšla nová metodika k modrozelené infrastruktuře, která reaguje právě na klimatické změny. Proto NPÚ přihlédl k potřebám občanů a výsadbu za určitých podmínek povolil,“ vysvětluje místostarosta města Ondřej Syrovátka. Mezi podmínky patří například archeologický průzkum před osázením a zajištění, že stromy nebudou v kolizi s průhledem na na jednotlivé části náměstí.

Výsadba stromů ve městech je navíc běh na dlouhou trať a samospásná není. „Obecně platí pravidlo, že stromy vysazujeme pro své potomky. Malokorunné a ovocné stromy mohou sice již určitý estetický či produkční efekt přinášet během několika let, ovšem stromy vysazované za účelem plnění ekobenefitů začínají skutečně přinášet efekt až po třiceti, padesáti letech na danémstanovišti. Aby se tohoto věku dožily, potřebují kvalitní výsadbu a hlavně odpovídající péči,“ doplňuje Kolařík.

Stromy často umírají 

Odborníci na dřeviny se pak dívají trochu skepticky na různé osazovací tématické akce, které vznikají spíš z chuti udělat dobrou věc, než závěrů odborníků. Stromy z těchto akcí často umírají.

Vyschlé koryto řeky Pád.
Extrémní sucho v Itálii odhalilo v řece další překvapení. A velmi nebezpečné

„Publikované články z dlouhodobých studií uvádějí alarmující informace, že věku třiceti let se v městských podmínkách nedožije až 60 procent vysazovaných stromů. Důvodem jsou nejen chyby při volbě a úpravě místa pro výsadbu, ale zejména následná péče, kterou entuziastiční realizátoři výsadeb zcela pravidelně podceňují,“ dodává Kolařík.

Mimo nedostatečné péče ničí stromy také řízené kácení, protože byly vybrané špatné druhy dřevin. „Podcenění může znamenat, že se po desítkách let zcela zbytečně budou kácet stromy, které sice prosperují, ale na dané místo se ‚nevejdou‘,“dodává Jaroslav Kolařík z Arboristické akademie ZO ČSOP. Organizace letos městům a dalším zájemcům poskytne rady na podzimní sérii seminářů.